Napadení Ukrajiny Ruskem rozjelo naplno stroje zbrojovek po celém světě. Válka nepřináší jen utrpení, ale i velké peníze. Zejména těm, kteří zásobují bojiště zbraněmi. Německé zbrojovky nejsou výjimkou. Spíše by se dalo říct, že jsou na špici těch, kteří kvůli válce zvyšují čísla ve svých bilancích.
Německé zbrojovky podle oficiálních statistik vyrobí ročně zbraně a vojenská zařízení včetně munice za jedenáct a čtvrt miliardy eur (270 miliard korun, což je víc než dvojnásobek rozpočtu celého českého ministerstva obrany). Spolkový svaz německého bezpečnostního a obranného průmyslu uvádí, že celý tento kolos zaměstnává více než 135 tisíc lidí a vytvoří ročně přidanou hodnotu ve výši 30 miliard eur. Německý zbrojní průmysl tak patří k nejsilnějším v Evropě, přestože na seznamu SIPRI, tedy Stockholmského institutu pro výzkum míru, který sleduje dění ve zbrojní oblasti po celém světě, jsou v první světové stovce jen čtyři německé zbrojovky. Pro představu, loňské celosvětové výdaje na zbrojení dosáhly nového rekordu, když se přehouply přes dva biliony dolarů na 2240 miliard. Celých 40 procent této částky připadá na USA.
Nejvýše je ve firemním seznamu SIPRI, jemuž vévodí Američané a Britové, Rheinmetall, německý výrobce obrněných vozů a tanků, a to přesto že co do finančního objemu vede Airbus. Ačkoli je tento evropský výrobce letadel převážně producentem civilních stojů, má v Německu i svou vojenskou sekci. Německo-francouzský Airbus má ve vojenské oblasti roční obrat bezmála 11 miliard eur, což z něj činí patnáctou největší zbrojní firmu světa.
Rheinmetall dosahuje obratu 4,7 miliardy eur a v tabulkách SIPRI je na 31. místě. Od loňského roku rostou firmě objednávky; momentálně jich má zaknihováno v objemu překračujícím pět miliard eur. Jde jen o to všechny zakázky uspokojit. Jedná se zejména o tanky Leopard či o obrněné vozy. Kvůli obrovskému množství nových objednávek přijala firma loni více než 1200 pracovníků navíc. Jedním z klíčových rozvojových projektů firmy je nový tank KF51 Panther, který chce firma vyrábět nejen v Německu, ale i na Ukrajině.
O tom, že se Rheinmetallu daří, svědčí nejen účetní bilance s rostoucím provozním i čistým ziskem, ale i to, že firma byla zařazena do hlavního indexu frankfurtské burzy DAX. Akcie düsseldorfské zbrojařské skupiny od začátku války na Ukrajině rostou. Jejich momentální cena se pohybuje kolem 250 eur za akcii, což je téměř dvojnásobek hodnoty, kterou měly před napadením Ukrajiny. Tržní kapitalizace firmy tak překročila hranici 11 miliard eur. I burzovní experti zjevně usoudili, že zbrojní průmysl dalších několik let poroste, a proto se Rheinmetall nakonec do indexu DAX dostal, přestože už několikrát předtím dali burzovní specialisté přednost jiným růstovým firmám.
Podobný příběh momentálního úspěchu píše i mnichovská společnost Hensoldt. Jde sice o nadnárodní akciovou společnost založenou teprve před šesti lety, čtvrtinu kapitálu v ní však drží německý stát, který také patří k největším zákazníkům. Hensoldt vyrábí nejen radarové systémy na tanky a obrněné vozy, ale i další zaměřovací elekroniku, například na bojové letouny Eurofighter. Hensoldt úzce spolupracuje s Rheinmetallem, protože na tanky Leopard a pěchotní vozy Puma dodává právě radarovou a zaměřovací elektroniku. Moderní pozemní stroje dnes už běžně disponují protivzdušnými systémy na ochranu před raketovým a jiným vzdušným či pozemním útokem.
I Hensoldt letos hlásí nárůst nových zakázek, které se vyšplhaly už přes hranici jedné miliardy eur, což je proti loňsku nárůst o 13 procent. I Hensoldtu se hromadí objednávky, momentálně podle informací firmy dosahují všechny přijaté zakázky částky 5,67 miliardy eur. Firma také zvýšila čtvrtletní zisk na 82 milionů eur a podařilo se jí zvýšit i výnos, tedy příslušnou marži na vyrobené zboží; dnes je to už 11 procent výrobních nákladů.
Akcie mnichovské elektronické firmy specializující se na vojenské obranné systémy a radarové konfigurace se od začátku roku zvedly o 40 procent. Dnes se prodávají za 33 eur za kus. Při vstupu na burzu byly akcie Hensoldtu k mání za 12 eur.
Nejen Hensoldt, ale i Rheinmetall a další německé zbrojovky jako Krauss Maffei Wegmann či Thyssen Krupp počítají s tím, že během dalších let k nim doputují vládní objednávky ze slíbeného nového zbrojního balíku ve výši 100 miliard eur, který po vpádu Ruska na Ukrajinu přislíbil kancléř Olaf Scholz. Německá vláda zatím slíbené peníze vydává spíše za zahraniční zboží, například za 35 nových strojů F35 americké firmy Lockheed Martin. Německá armáda ale bude potřebovat kompletní přezbrojení ve všech oblastech. Vojenské výdaje zatím rostou jen pomalu, dnes jsou jako v Česku na úrovni 1,5 procenta HDP, tedy pod dvouprocentním závazkem vůči NATO.
