Netušené možnosti
Týdeník Euro v článku s titulkem Příliš levné průšvihy (8/2012) uvádí, že za pokuty od České národní banky utratili v loňském roce velcí hráči českého kapitálového trhu historicky nejvyšší sumu – necelých třicet milionů korun. Nesporně vyšší škody utrpěli v loňském roce drobní investoři. Lze předpokládat, že k části těchto ztrát by nikdy nedošlo, pokud by všechny finanční instituce poskytovaly své investiční služby s odbornou péčí spočívající zejména v kvalifikovaném, čestném a spravedlivém jednání v nejlepším zájmu zákazníků a řádného fungování trhu. Ani jednomu nebylo souzeno narodit se a neutrpět škodu, prohlásil římský filozof Seneca. Tomuto moudrému muži je připisován i výrok, že chybovat je lidské. Tyto jevy se plně uplatňují rovněž v rámci sofistikované podnikatelské činnosti v oblasti bankovnictví a financí, tedy vysoce regulovaného odvětví. Závazné právní předpisy kladou na účastníky finančního trhu značné nároky, zejména pokud se jedná o poskytování služeb neprofesionálním zákazníkům. Při četnosti a rychlosti transakcí s akciemi, dluhopisy, finančními deriváty a jinými investičními nástroji dochází k protiprávnímu jednání a vzniku škody.
Obavy a neznalost
Je s podivem, že pouze menší část protiprávně poskytnutých služeb je uplatněna u finančních institucí v rámci reklamačního řízení a jen zlomek těchto pochybení je prostřednictvím našeho justičního systému pravomocně sankcionován a spravedlivě odškodněn. Lze usuzovat, že tento stav je nejen důsledkem obav z vysokých nákladů soudního vymáhání, ale i neznalosti práv jednotlivých příjemců služeb.
Pomineme-li extrémní případy, kdy zaměstnanec finanční instituce jedná s úmyslem realizovat podvod, zpronevěřit svěřené finanční prostředky či páchá jinou trestněprávní činnost, má zákazník bankovní nebo nebankovní finanční instituce širokou škálu možností, na základě kterých je oprávněn úspěšně uplatnit nárok na náhradu škody. Řada pochybení je spojena s povinností realizovat pokyn nebo poskytnutou službu za nejlepších podmínek, pro niž se vžil anglický termín best execution.
Méně flagrantní pochybení jsou spojena s nákupem či prodejem cenných papírů obchodovaných na více burzách současně, aniž by obchodník důsledně a konzistentně volil nejvýhodnější převodní místo pro realizaci pokynu těchto duálně obchodovaných investičních nástrojů. Ačkoli pravidla provádění pokynů (best execution policy) jsou povinně předem zákazníkem odsouhlasena, zpravidla je obsah tohoto dokumentu příliš obecný a neurčitý a nemusí tedy vyhovovat požadavkům regulace. Obchodník s cennými papíry je povinen doložit zákazníkovi, že provádí nebo provedl jeho pokyn v souladu s best execution policy pouze na jeho výslovnou žádost.
Poradenství s odpovědností
Chybné, nevhodné či nepřiměřené investiční poradenství je dalším zdrojem případných nároků na náhradu škody. Náhradu škody lze nárokovat nejen v případě informace mylné, ale také v případě informace sice věcně správné, ale neúplné. Tento koncept přejímá i nový občanský zákoník, který by měl být účinný od roku 2014. Pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody není nutno prokazovat, že obchodník jednal s úmyslem zákazníka poškodit, například z důvodu speciální provize od určité společnosti, jejíž akcie bezdůvodně doporučuje k nákupu v rámci primární nabídky akcií (IPO) nebo na sekundárním trhu. Při poskytování poradenství je totiž obchodník povinen získávat informace o odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investic, finančním zázemí a investičních cílech zákazníka. Tyto informace je povinen nejen pravidelně aktualizovat, ale zejména vyhodnocovat, zda každá jednotlivá doporučená investiční služba, poskytnutá rada či provedený obchod odpovídá investičnímu profilu zákazníka.
Řada hříchů a jiných pochybení brokerů vyplývá z nedostatečného zjišťování a řízení střetu zájmů. Přestože všechny finanční instituce ve svých obchodních podmínkách unisono deklarují, že přijaly opatření na identifikaci a omezení možnosti střetu zájmů v souladu s platnými právními předpisy, nedávná historie a případy vyšetřování renomovaných gigantů z Wall Street poukazují na úskalí protichůdných zájmů finančních institucí, jejich jednotlivých oddělení a zákazníků. Nadhodnocené nebo podhodnocené investiční doporučení, které je ovlivněno poradenským mandátem pro cílovou společnost nebo jejího konkurenta, přesvědčivé doporučování k nákupu nebo prodeji konkrétního investičního nástroje v závislosti na dlouhé či krátké pozici oddělení obchodování na vlastní účet, neadekvátní stanovení emisní ceny či nespravedlivá alokace nových akcií mezi jednotlivé klienty při primární emisi (IPO) či zamlčení informace, která může narušit objektivitu investičního doporučení, jsou typickými příklady, které by bezpochyby vedly v případě škody k úspěšnému uplatnění nároku na její kompenzaci.
