Obamova reforma má za sebou slyšení u Nejvyššího soudu

Příznivci Obamovy zdravodtnické reformy před budouvou Nejvyššího soudu.

Příznivci Obamovy zdravodtnické reformy před budouvou Nejvyššího soudu. Zdroj: profimedia.cz

Bezprecedentní tři dny, které devět soudců a soudkyň Nejvyššího soudu věnovalo argumentům pro a proti Obamově zdravotnické reformě, ukazují na význam nejsledovanějšího případu za poslední léta. Červnový rozsudek ovlivní kromě životů milionů Američanů i podzimní prezidentské volby. Pokud by soud reformu označil za neústavní, pro Obamovu kampaň za znovuzvolení by to znamenalo těžkou ránu.

Přestože většina pozornosti se soustředí na otázku takzvaného individuálního mandátu, tedy práva Kongresu nařídit Američanům, aby si od soukromých firem koupili zdravotní pojištění, soud během tří dnů zvažoval i další problémy. Není například zcela jasné, zda je možné o reformě rozhodnout ještě před tím, než začnou platit první postihy, tedy v roce 2015.

V tomto bodě se zástupci vlády i odpůrci reformy vzácně shodují – soud by měl rozhodnout co nejdřív. Právníci obou stran argumentovali také v otázkách, zda by soudci měli případně smést ze stolu reformu celou nebo jen její část a zda rozšíření vládního programu pojištění pro nejchudší neohrožuje práva jednotlivých států.

Odpůrcům reformy nejvíc vadí právě individuální mandát. Kongresu podle nich implicitně přiznává široká práva v zasahování do soukromé sféry. „Pokud vláda může přikázat tohle, co dalšího může udělat?“ ptal se jeden z nejkonzervativnějších členů soudu, Antonin Scalia. Vyslovil tak obavy všech, kteří se obávají, že příště může Washington ve jménu zdraví populace nařídit například povinnou konzumaci brokolice. Zástupci vlády naopak argumentují že Kongres má nařízení koupě pojištění v kompetenci díky svému právu regulovat obchod.

Obama reformu doslova protlačil Kongresem před dvěma lety, v době, kdy demokraté ještě kontrolovali obě komory. Vítězství tehdy bylo výstavní trofejí jeho prvních dvou let v Bílém domě. Spojené státy jsou dosud jedinou vyspělou zemí bez systému univerzálního zdravotního pojištění. Reforma je navržena tak, aby zdravotním pojištěním pokryla co největší procento Američanů, včetně mladých a zdravých jedinců, kteří dosud často necítí motivaci nákladné pojištění platit. Podle průzkumu zveřejněného v pondělí s reformou souhlasí 36 procent Američanů, zatímco 47 procent je proti.

Příznivci Obamovy zdravotnické reformy před Nejvyšším soudemPříznivci Obamovy zdravotnické reformy před Nejvyšším soudem|profimedia.cz

Vrcholná instance si chce reformou napravit pověst

Třetí větev americké vlády – tedy Nejvyšší soud – si vždy střežila svou auru tajemna. Rozhodování devíti soudců a jejich práce probíhá mimo dosah médií, na veřejnost se nedostávají ani jejich debaty, které se odehrávají v přísně střežené místnosti.

Ústní přelíčení, které v případu zdravotní reformy právě proběhlo, je jedinou součástí procesu, ke které mají novináři alespoň částečný přístup. Do jednací síně sice kamery nemohou, povolen je ale zvukový záznam a do sálu smí dokonce veřejnost. Do června, kdy má soud svůj ortel nad Obamovou reformou zveřejnit, budou soudci argumentovat už jen mezi sebou.

Nejvyšší soud má i další privilegia. Rozhoduje jen v případech, které si mezi stovkami žádostí sám vybere. Jeho rozsudek je pak díky principu precedentu zpravidla závazný pro všechny soudy nižších instancí. Navzdory částečné izolaci a doživotnímu mandátu soudců je ale Nejvyšší soud stále součástí federální vlády provázanou s Kongresem i Bílým domem, na nichž závisí. A před dvanácti lety pověst instituce značně utrpěla díky kontroverznímu rozhodnutí v případu Bush versus Gore, které dostalo do Oválné pracovny George Bushe.

Podle některých komentátorů tak soudci přijali relativně „snadný“ případ Obamovy reformy hlavně proto, aby si napravili reputaci a ukázali demokratům v Kongresu i veřejnosti svou „nestrannost“. Ústavní právníci tak mají vesměs jasno – Nejvyšší soud reformu podpoří, protože opačné rozhodnutí by pro něj mělo politicky horší důsledky než pro Obamu.