Největší balík peněz, který kdy komu ve veřejné službě spadl na hlavu. Ekonomické riziko pro celou veřejnou správu a německou ekonomiku. Dvě odlišná hodnocení kompromisu při jednání o platech mezi odboráři veřejných služeb na jedné straně a obcemi, místními zemskými vládami a spolkovým kabinetem na straně druhé. A obě tvrzení jsou zřejmě víceméně pravdivá a platí zároveň. Vyrovnání inflace a sociální smír dostaly přednost před úspornou ekonomickou racionalitou.
Vyjednávat se musí umět. Němečtí odboráři ve veřejných službách, kteří zastupují čtyři miliony lidí po celém Německu, to zjevně umějí. Před poslední fází kolektivního vyjednávání o mzdách spustili plošnou celoněmeckou výstražnou stávku, která blokovala dopravu v mnoha spolkových zemích, což přesvědčilo sociální partnery a politiky o tom, že budou muset přidat víc, než původně chtěli. Nepomohla ani námitka, že stávka byla víceméně nelegální, protože byla vyhlášena v průběhu stále ještě nedokončeného jednání o kolektivní smlouvě, což zákon považuje na nepřípustný nátlak.
Němci se bojí chaosu, nechtějí zvyšovat sociální napětí ve společnosti, následovat v protahování stávek třeba Francii nebo Británii, a tak lidé ve veřejných službách (úředníci a všichni, kdo spadají do státních služeb) dostali nakonec přidáno nejvíce od vzniku nového Německa v roce 1949. Samozřejmě je to třeba brát jako marketingové heslo, snadno použitelné odborovými bossy i vyjednávači obcí na druhé straně.
Nejslabší místo dohody: většinu peněz dají obce
Na vyrovnání růstu mezd s inflací půjde přes 17 miliard eur, spolková vláda dá na navýšení mezd v této oblasti čtyři a půl miliardy, zbytek se bude platit z místních rozpočtů, což je podle ekonomů a liberálních politiků nejslabší místo dohody. Už dnes se řada obcí potýká s nedostatkem peněz na veřejné služby. Německý institut pro ekonomický výzkum DIW dokonce uvádí, že každá třetí obec v Německu má problém obstarat pro veřejnost to, co má běžný obecní úřad vykonávat a zajišťovat. Tato krize státní správy a služby se podle ekonomů může nyní ještě zhoršit. Obce a města podle těch největších kritiků nebudou mít peníze na další potřebné investice, což zhorší fungování obecních služeb.
Ekonomové v diskusích v médiích upozorňovali i na to, že obce tuto nepříjemnou „zátěž“ (!) budou muset nějak v rozpočtech příjmově nahradit. Dá se tedy podle nich očekávat, že se navýší místní daňové příjmy, respektive některé místní správní a jiné poplatky, které mohou zvýšit příjmy obecních rozpočtů.
Generální ředitel německého svazu měst a obcí Gerd Landsberg si sice pochvaloval, že se politici a další zástupci obcí s odbory domluvili na dobrém kompromisu, na tiskové konferenci po jednání si však veřejně postěžoval: „S přibližně 17 miliardami eur je to nejdražší mzdová dohoda všech dob. To tvrdě zasáhne místní úřady, které jsou již dnes v obtížné finanční situaci.“ Ani Landsberg ale neřekl na plná ústa, že na takové zvýšení mezd dnes Německo prostě nemá zdroje. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by to nebyla pravda.
Další z rizik inflačního vývoje
Jiní ekonomové, kteří vstupovali do veřejné debaty o tématu, varují před tím, že tak masivní zvýšení mezd, které se týká desetiny práceschopných lidí v Německu, může mít důsledky pro celou německou, potažmo pak evropskou ekonomiku. Zda se u odborů ve veřejné službě budou inspirovat i odboráři ve velkých soukromých firmách a tím se odstartuje „cenově-mzdová spirála“, jak zní tradiční mantra ekonomických analytiků, se ukáže až za rok. Evropská centrální banka každopádně musí toto zvýšení zařadit mezi rizika dalšího inflačního vývoje.
Čerstvá odborářská výhra v Německu nabízí zajímavé srovnání s Českou republikou, kde státní zaměstnanci dostali přidáno dvě, pět, ale i 10 procent, přičemž inflace přesahuje 15 procent. V Německu je inflace už pod osmi procenty a dohodnutá výše mzdových kompenzací se pohybuje mezi osmi a šestnácti procenty.
Přidávání začne za rok
Navýšení ale proběhne až příští rok! Nová kolektivní smlouva slibuje, že od března příštího roku dostane každý zaměstnanec ve veřejné službě v základu o 200 eur víc. Sazba se ale bude postupně zvyšovat o 5,5 procenta až na hranici 340 eur měsíčně. Dohoda mezi obcemi, státem a odbory ve veřejné službě má trvat dva roky. Potom se smlouva znovu otevře a poměří především s vývojem inflace.
Nová dohoda je nejvýhodnější pro ty, kdo mají nízké mzdy. Ti dostanou přidáno na horní hranici nové kolektivní smlouvy, tedy šestnáct procent. Momentálně se tarifní mzdy pohybují na této nejnižší úrovni služby mezi 1800 až 2200 eury. Střední tarifní třídy sahají až ke 3500 eur. Nejvyšší příjmové tarify, které se šplhají až k 5400 eur, dostanou přidáno nejméně. V průměru by si každý zaměstnanec měl přijít až na jedenáct procent navíc.
