S novým rokem 2024 a blížícím se letošním prvním zasedáním ČNB k měnové politice jsme připravili aktualizovanou makroekonomickou prognózu českého hospodářství. Jak už to tak bývá, máme dvě hlavní zprávy, jednu dobrou a jednu o něco méně. Ta povzbudivá je, že to nejhorší v rámci současného cyklu je za námi. Ta horší je, že letošní oživení bude hodně opatrné a předpandemické ekonomické úrovně dosáhneme jako poslední země EU až na konci letošního roku.
Česká ekonomika tedy letos poroste. Po loňském předpokládaném poklesu reálného HDP o 0,4 procenta počítáme pro letošek se vzestupem o 0,8 procenta. Růst to ovšem bude hodně mírný a patrnější bude až ve druhé polovině roku. Stát za ním bude téměř výlučně domácí poptávka, primárně v podobě znovuoživení spotřeby domácností.
Tomu pomůže zejména růst reálných mezd díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce na straně jedné a výrazně nižší inflace na straně druhé. Ta se z dvouciferných úrovní posledních dvou let vrátí do tolerančního pásma, i když zřejmě zůstane nad dvouprocentním cílem. Zatímco ta loňská činila v průměru 10,7 procenta, tu letošní odhadujeme na průměrných 2,7 procenta. Po dvou letech, kdy reálné mzdy klesaly, tak letos podle nás vzrostou o více než solidních 4,2 procenta.
Co naopak klesne, budou úrokové sazby centrální banky. Cyklus odstartovali centrální bankéři těsně před Vánoci a na zasedání počátkem února na něj navážou tím, že sazbu sníží na 6,50 procenta. Týden poté se dozvíme lednovou inflaci. My ji předpokládáme pod třemi procenty, což by ČNB následně uvolnilo ruce k razantnějšímu snižování sazeb. Ke konci letošního roku by se tak již mohly nacházet na úrovni čtyř procent.
Postupně se méně restriktivní měnová politika a odeznění dopadu vládního konsolidačního balíčku projeví ve zlepšení spotřebitelského a investičního sentimentu a roztočení kol tuzemské ekonomiky. Těšme se tedy na léto, kdy nás budou hřát nejenom sluneční paprsky, ale i zveřejňované makroekonomické indikátory.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
