Pomluvila chovatelku koček, dostala podmínku osm měsíců. Soudy přitvrzují tresty za urážky na internetu
Justice přitvrzuje v aplikaci trestního postihu za verbální činy v online prostoru. Potvrzuje to aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu, který potvrdil uložení podmíněného trestu osmi měsíců ženě, která na inzertním portálu nechala uveřejnit dva negativní příspěvky k inzerátu chovatelky koček.
Článek vyšel na Info.cz.
Když před skoro dvaceti lety probíhaly diskuse o novém trestním zákoníku, panovalo přesvědčení, že by z něj měly vypadnout verbální trestné činy. Autoři návrhu byli přesvědčeni, že jejich společenská nebezpečnost nedosahuje intenzity, která by měla být řešena trestním právem. Řešení sporů mělo být ponecháno na civilním řízení formou občanskoprávních žalob.
Tehdejší politická reprezentace však nakonec rozhodla opačně s tím, že je zde důvěra v orgány činné v trestním řízení a soudy, které budou v takových případech aplikovat zásadu subsidiarity trestní represe. Tedy že budou trestním právem verbální trestné činy postihovány jen výjimečně.
Zprostředkovaná pomluva na Bazoši
Praxe však v poslední době ukazuje, že tato důvěra nebyla namístě.
Příkladem opačného přístupu orgánů činných v trestním řízení, které akceptovaly i soudy, včetně Nejvyššího soudu, může být případ ženy, která před třemi lety nechala zveřejnit na inzertním portálu Bazoš dva negativní příspěvky k nabídce chovatelky koček tohoto znění:
„Na první pohled pěkná koťata jsou ale nemocná a zatížená ????“
„Nehrajte si na podstivou! Caliciviroza, herpes a zažívací obtíže! Jen honíte prachy ????????!!!!“
Za organizátorství trestného činu pomluvy – příspěvky za ni zveřejnila jiná osoba – jí byl uložen podmíněný trest osmi měsíců.
Ten nyní potvrdil i Nejvyšší soud, podle kterého není na místě aplikace zásady subsidiarity trestní represe. A to hned ze dvou důvodů: jednak proto, že pomluvou dotčená chovatelka koček byla výrazně dotčena na svých právech, a také že nebylo možné satisfakce dosáhnout jinak než právě prostředky trestního práva.
Ten tak v tomto případě potvrdil rozhodnutí soudů nižších instancí i přesto, že i státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství označil případ za výrazně hraniční.
„Z tohoto pohledu je nyní projednávaná věc hraniční. Na jedné straně dovolatelka zasáhla především podnikání poškozené, která po zveřejnění pomluvy nemohla prodat k prodeji připravená koťata. Vedle toho byla ovšem zasažena také osobní sféra života poškozené, která byla jakožto chovatelka lidsky ponížena,“ uvádí se ve vyjádření státního zástupce.
Psychická i finanční újma
Podle Nejvyššího soudu byly oba příspěvky natolik intenzivním zásahem do cti chovatelky, že je namístě postupovat podle trestního práva.
„Je zřejmé, že jednáním obviněné došlo nejen ke vzniku obavy ze ztráty ekonomické nezávislosti, ale došlo i k zásahu do psychiky osoby s láskou ke zvířatům, stejně jako k zásahu do cti osoby, která se považovala za dobrou chovatelku vzorně pečující o zvířata. Podkladem pro tyto závěry soudů pak je výpověď poškozené, která uvedla, že se po zjištění komentářů pod inzerátem nejprve psychicky zhroutila a brečela, neboť zastavením obchodů neměla ani na krmivo a musela si půjčit peníze od své matky, a že zastavení prodejů mělo význam existenční a nespočívalo jen ve snížení zisku,“ uvádí se v aktuálním rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně intenzity, s jakou pomluva zasáhla do práv chovatelky.
Pro aplikaci postupů podle trestního práva svědčí podle Nejvyššího soudu i to, že chovatelka se nemohla bránit prostředky práva občanského a správního, neboť příspěvky byly anonymní, navíc přes prostřednici.
„Při posuzování trestní odpovědnosti pachatele za přečin pomluvy a trestněprávní důsledky s ní spojené, za předpokladu, že se jedná o případ vážného zásahu (vážné újmy) do osobnostních práv jednotlivce (tj. jeho cti a dobré pověsti), lze zohlednit ve prospěch závěru, že jde o čin již trestný, tu skutečnost, že původně není známa totožnost pachatele, což poškozenému primárně brání dosáhnout satisfakce a nápravy uplatněním odpovědnosti pachatele podle jiného právního předpisu,“ uvádí k tomu v odůvodnění Nejvyšší soud.