Co dělat, když máte pracovní místa, ale nejsou lidi, kteří by na ně nastoupili? Musíte se poohlédnout po pracovnících za hranicemi nebo nalákat ty domácí, kteří by pracovat chtěli, i když ze zákona už ani nemusejí, protože pobírají od státu doživotní rentu. Řeč je samozřejmě o důchodcích, jejichž práce je stále žádanější v celé Evropě. „Pracující důchodce: recept na vyrovnaný rozpočet, plný pracovní trh a bohaté stáří!“ by mohlo znít nové evropské heslo.
Německo se potýká s masivním nedostatkem pracovní síly a podobně jako Česko musí vyrovnávat rozpočtové schodky a potřebuje tedy větší růst HDP i méně důchodců zcela závislých na státní rentě. Pracujících německých seniorů v posledních letech rychle přibývá. Podle údajů Spolkového úřadu práce je dnes v celém Německu 1 123 000 pracovníků starších 67 let. Na konci roku 2022 jich bylo o 56 000 méně.
V Německu je momentálně 18,66 milionu lidí starších 65 let. Aktivně pracujících, tedy lidí, kteří platí daně a sociální odvody, je zhruba 42,5 milionu. Počet důchodců tak odpovídá zhruba 44 procentům aktivně pracujících. A toto číslo s postupujícím stárnutím v dalších letech poroste. Pro srovnání v Česku, jak ukazují čísla z posledního sčítání lidu v roce 2021, pracuje 566 tisíc lidí starších 65 let, což je víc než deset procent všech aktivně pracujících. V Německu, jak lze spočítat, jsou to necelá tři procenta. Pracujících důchodců je tedy v Česku v poměru k našim sousedům výrazně více.
Penzistů, kteří se bez pracovního úvazku neobejdou, ale bude nutně přibývat i v Německu. Má to tři hlavní důvody. Řada tamějších seniorů pobírá velmi nízký důchod, a protože rostou náklady na bydlení – momentálně jeden z největších sociálních problémů Německa –, roste i počet penzistů, kteří zkrátka pracovat musejí, jinak by neměli na činži. Německé úřady povolují nezdanitelnou práci do výše 6240 eur za rok, což znamená 520 eur měsíčně. Tento takzvaný miniúvazek dnes kvůli daňové úlevě mezi důchodci převládá, vyšší výdělky se daní 40 procenty. Němečtí důchodci se často vracejí do firem, kde pracovali dříve, a to na částečný zkrácený úvazek. Vykonávají ale i pomocné práce v obchodech nebo v sociálních službách a výjimkou nejsou ani penzisté pracující v dopravě.
Druhým důvodem, proč stále více důchodců pracuje a pracovat bude, je nedostatek kvalifikovaných lidí na německém pracovním trhu. Spolkový úřad práce, který eviduje asi 1200 druhů povolání, tvrdí, že zhruba dvě stě z nich, tedy každá šestá profese, vykazuje dlouhodobě nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Třetím důvodem je rostoucí tlak státu na to, aby lidé déle setrvávali na trhu práce (český ministr Jurečka o tom také ví své). Německá konzervativní opozice CDU už před rokem vyzvala tříbarevnou vládu kancléře Olafa Scholze (SPD), aby kvůli rostoucímu deficitu státních financí a současnému nedostatku pracujících v řadě oblastí zrušila předčasný důchod. O něj v 63 letech může požádat v podstatě každý Němec. Také ministr financí a lídr liberální FDP Christian Lindner chce aktivovat více lidí na trhu práce. Včetně penzistů, kteří jsou dnes velmi často stále zdraví a aktivní. „Jsou miliony lidí, kteří by mohli být na trhu práce, žijí ale ze sociálních dávek,“ řekl šéf FDP a dodal, že je pro ně třeba vytvořit pestrou nabídku zkrácených větších nebo menších úvazků. Lindner počítá s tím, že část lidí, kteří na trhu práce zůstanou, budou ti, kteří si nezvolí předčasný důchod, a že se na něj vrátí lidé, kteří už v penzi budou.
Ministr financí – který by si jistě rozuměl i s opoziční CDU, po níž už před příštími volbami pošilhává – dokonce v médiích výslovně vyzval k posunutí hranice předčasných důchodů ze 63 až k 65 letům. Nejlepší by ovšem bylo předčasné důchody zrušit úplně, vyjma těch vynucených zdravotní nezpůsobilostí. Předčasné důchody ve věku 63 let, jež v roce 2014 zavedla velká koalice SPD a CDU, označil šéf liberálů Lindner za „vyřazení kvalifikovaných zaměstnanců z provozu“.
Lindner je přesvědčený, že trh práce podpoří také lépe nastavená péče o děti, jež by umožnila matkám nebo otcům rychlejší návrat do práce. Pomoci mají rovněž částečné úvazky pro rodiče s dětmi, a hlavně pro důchodce. „Nastavit systém pobídek, který bude motivovat lidi, aby pracovali déle, přece není problém,“ prohlásil německý ministr financí. „Je to rozhodně lepší než platit důchody od 63 let.“ Kritici ale Christiana Lindnera upozorňují, že jisté „pobídky“ už fungují dnes: je to špatná ekonomická a sociální situace, která už dnes žene penzisty zpátky do práce.
V Německu se dnes chodí do starobního důchodu různě, hranice penzijního věku se na základě politických dohod postupně posouvá každý rok o dva měsíce. Od roku 2031 by se ale měla definitivně zastavit na úrovni 67 let, což je o dva roky více, než má být běžné v Česku.
