Z prodloužení provozu třech jaderných elektráren v Německu se místo odborného sporu stává spor politický. V krajním případě by dokonce mohl vést i k pádu vlády. Odborníci přitom upozorňují, že skutečný vliv prodloužení provozu třech německých „jaderek“ do 15. dubna je mnohem menší, než si někteří politici představují.
Protože se vládní koalice, tvořená v Německu sociálními demokraty, Zelenými a liberální FDP, nemohla shodnout na tom, jak oddálit plánovaný konec jaderné energetiky v zemi, rozhodl kancléř Olaf Scholz direktivně. Využil svého ústavního práva, takzvaného „machtwort“ (slova moci) a nařídil příslušným ministrům, aby připravili právní základ pro prodloužení provozu jaderných elektráren Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland do 15. dubna 2023.
Původně měly být tyto tři poslední jaderné elektrárny v Německu odstaveny už koncem letošního roku, obava z nedostatku energie kvůli válce na Ukrajině a energetické krize však donutila politiky takzvaný „atomausstieg“ přehodnotit.
Jak rostla cena elektřiny?
Scholzovo „machtwort“ by mělo být jakýmsi kompromisem mezi požadavky FDP, která žádala prodloužení provozu elektráren až do roku 2024, a Zelených, kteří se sami mezi sebou nemohli shodnout, zda vůbec provoz prodlužovat. Ani kancléřovo „slovo moci“ však ještě není definitivním potvrzením, že tři poslední jaderné elektrárny v zemi ukončí provoz až v dubnu příštího roku. Toto rozhodnutí bude muset na začátku listopadu stvrdit parlament.
A právě na jeho půdě se očekává velká právní a politická bitva, která může mít vážné důsledky pro celou německou politiku. Vůbec totiž není jisté, a týká se to především Zelených, zda budou pro vládní návrh hlasovat i všichni vládní poslanci.
Nedůvěra vládě?
Někteří zelení se obávají toho, že prodloužení provozu do dubna příštího roku se změní v prodloužení ještě delší, případně bude přehodnoceno vystoupení Německa z jaderné energetiky jako takové. Část FDP zase prosazuje provoz až do roku 2024, s tím souhlasí i někteří sociální demokraté.
Někteří němečtí politologové a analytici tak hovoří o tom, že kdyby parlament Scholzův (a tedy i vládní návrh) odmítl, znamenalo by to prakticky vyslovení nedůvěry Scholzově vládě. A tedy možné změny v německém kabinetu nebo dokonce jeho pád.
Zda se tak skutečně stane, závisí na mnoha okolnostech. Jednou z nich je nákup paliva pro jaderné elektrárny. Spolupředsedkyně strany Zelených Ricarda Langová řekla 14. října rozhlasové stanici Bayerischer Rundfunk: „Pro mě existuje velmi, velmi jasný limit. A to jsou nové palivové tyče. Zelení nic takového nepřipustí“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!