Neúprosně se přibližuje doba, kdy se opět vyrojí nadšení zastánci bitcoinu přesvědčující své okolí o tom, že cenu kryptoměny znova čeká vzestupná tendence atakující historické vrcholy. Takzvaný halving bitcoinu má nastat již na jaře, událost však provází řada zkreslených představ.
Jedním z klíčových prvků bitcoinového protokolu, který byl do této technologie zanesen již samotným Satoshi Nakamotem (tajuplným zakladatelem bitcoinu), je tzv. halving. O co se jedná: Je dobře známo, že bitcoin je jedinečný tím, že má omezenou zásobu: nikdy v síti nebude více než 21 milionů mincí. To je vlastnost, kterou se konvenční státní měny – jimž se bitcoin od svého počátku snaží konkurovat – pyšnit nemohou.
Avšak není pravda (alespoň do roku 2140), že by nové bitcoiny nevznikaly. Faktem je, že každý blok (do něhož se píší nové transakce a jenž se uzavírá zhruba co deset minut – pozn. red.), který těžaři vytěží, dává vzniknout novým bitcoinům. Jak je ale potom možné hovořit o tom, že je bitcoin natolik vzácný, když soustavně vznikají nové peněžní jednotky? Přesně tato otázka nás přenáší k ústřednímu tématu tohoto článku.
Těžba bitcoinu a její významBezpečný chod bitcoinu zajišťují tzv. těžaři. Ti používají nepřeberné množství výpočetního výkonu svých specializovaných stojů (tzv. ASIC minerů) k tomu, aby síti poskytli důkaz o vykonané práci, na základě níž jim přísluší nárok na získání nových bitcoinů. Avšak těžaři zároveň svojí činností potvrzují validitu transakcí a zamezují tomu, aby zde docházelo k podvodům a jiným nekalostem (tedy například k tomu, aby se někdo pokoušel opětovně použít již utracené mince). Za svoji aktivitu dostávají jednak odměnu od bitcoinové sítě, jednak transakční poplatky od uživatelů bitcoinu. Jejich příjem je tak dvousložkový, dnes je však tou jednoznačně dominantní částí odměna za vytěžení bloku (tzv. block subsidy). |
V samotném DNA bitcoinu (neboli v takzvaném white paperu) je zakódováno, že se odměna těžařům každé čtyři roky (přesněji řečeno každých 210 tisíc bloků) snižuje. A to hned na polovinu (odtud halving – půlení bitcoinu). Zatímco na začátku dostávali těžaři od sítě 50 bitcoinů za blok, dnes je to „pouhých“ 6,25 mince. Těžaři budou postupně od sítě získávat stále méně a méně, a to až do roku 2140, kdy se vytěží vůbec poslední bitcoin. Od té chvíle již nové mince vznikat nebudou.
A právě za necelý rok přijde další halving. To v praxi znamená, že si těžaři přijdou – vedle transakčních poplatků, jejichž výše se neustále mění – na 3,125 bitcoinu. A to je okamžik, na nějž takřka všichni, kdo mají co dočinění s bitcoinem či jinými kryptoměnami, netrpělivě čekají. Jedná se totiž o událost, která se často dává do souvislosti s příznivým vývojem ceny.
Inflace, deflace či dezinflace?
Halving je sice nanejvýš významným momentem, ale naneštěstí je prostoupen mnoha bludy, zejména co se nadcházejícího vývoje ceny bitcoinu týče. Leckdo marně doufal, že tyto nespočetněkrát vyvrácené, už ve svém nitru nesmyslné hypotézy zaniknou a upadnou ve věčné zapomnění. Ale bohužel se zdá, že i přes všechny přesvědčivé argumenty, které byly vůči nim vzneseny, se každé čtyři roky objevují znovu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
