Reicheová i Vlček řeší stejné problémy: výkyvy v energetické síti i v politických náladách
Ze sociálních sítí to někdy vypadá, že Německo je v zajetí migrační krize a na nic jiného není čas. Je to efekt koncentrované pozornosti, která staví na známém propagandistickém pravidle, že dlouhým opakováním jakési polopravdy snadno docílíte přesvědčení, že toto JE pravda. Německý byznys ale kupříkladu vůbec nežije obavami z migrantů na hranicích, spíše se bojí, že lidí ze zahraničí nebude v Německu dost, aby průmysl mohl rozjet novou výrobu. Sociologie postindustriální společnosti je zkrátka složitá věc…
Německo má konečně novou vládu a v ní novou ministryni hospodářství, která se podobnými věcmi, jako je nedostatek lidí – jak slíbila – bude zabývat. Jedenapadesátiletá Katherina Reicheová přichází z byznysu, takže „svým“ lidem rozumí a oni rozumějí jí. Posledních deset se věnovala energetice, ostatně to se odráží i v názvu její funkce. V kabinetu kancléře Merze se kromě hospodářství stará také o energetiku.
Nakonec i ministryně hospodářství a energetiky připouští, že klíčem k budoucímu růstu Německa, které už třetím rokem hospodářsky stagnuje, je stabilní a relativně levná síť dodávek energií. Jenže jak toho docílit co nejrychleji? Není načase vrátit do hry jadernou energetiku a prodloužit životnost uhlí, jak Němcům radí všichni odpůrci Green Dealu?
Reicheová se hned na začátku své práce ve vládě dostala pod velký tlak, vyvolaný panikou z blackoutu ve Španělsku. Totální výpadek elektrického proudu se totiž odehrál v ideální den pro OZE, svítilo, foukalo, navíc jely i španělské jaderky. Německo jádro už nemá, je ale už docela dost dnů, kdy OZE zásobuje síť ze 100 procent, energie je nadbytek a síť přetížená. Když nefouká a nesvítí, je problém podobný. Chybí pevná kotva, bytelný základ sítě. Odborníci proto varují, že k podobným výpadkům jako ve Španělsku dojde brzy i v německém systému (mimochodem je veřejným tajemstvím, že na hraně totálního výpadku bylo Německo už několikrát).
Nová ministryně Reicheová proto hned první týden ve funkci vyzvala k rychlému dobudování energetického základu, o nějž se do budoucna německé OZE budou moci opřít. Řeč je o výstavbě nových plynových elektráren. „Potřebujeme velmi pružně fungující plynové elektrárny, které dodávají elektřinu do sítě, když nefouká vítr a nesvítí slunce. A ty potřebujeme vybudovat velmi rychle,“ řekla ministryně za CDU, jako kdyby opisovala z parlamentního projevu českého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, který se na rozdíl od Reicheové nemůže opřít o tak mohutné zdroje OZE, řeší však stejný problém: vyvažování výkyvů v síti, tedy tzv. kapacitní mechanismy, které stále zajišťují elektrárny na uhlí; ty ale postupně končí.
Ministryně Reicheová chce urychleně vypsat výběrové řízení na vybudování plynových elektráren o minimálním výkonu 20 gigawattů (ministr Vlček v ČR slibuje 2,5 až tři GW), jedině tak je podle ní možné zachovat bezpečnost dodávek elektřiny. Ministryně svůj záměr přímo spojila s výpadkem ve Španělsku jako varováním pro Německo, protože se ukázalo, jak důležité by v takových chvílích paroplynové elektrárny byly.
Tak rychle to ale nepůjde, bude například potřeba zajistit dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu, Reicheová chce také provést audit energetické transformace (Energiewende), dosud řízené Zelenými a jejím předchůdcem Robertem Habeckem. Je třeba objasnit, zda byla expanze v posledních letech správná, nebo ne. A zda se, jak říká ministryně, náhodou „nezapomnělo na systémová rizika a náklady spojené s rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie“.
Odpůrci Green Dealu to berou jako nečekaně tvrdou kritiku OZE, toho je ale ministryně Reicheová daleka. Rozšíření obnovitelných zdrojů energie naopak považuje za cestu ke klimatické neutralitě. Odmítavě se rovněž staví k nápadům antigreendealistů na obnovu jaderných elektráren. „Odchod od jádra je definitivní,“ soudí ministryně, návrat, o němž mluvili zejména partneři CDU z bavorské CSU, by byl moc drahý. Navíc by bylo těžké přesvědčit většinovou německou společnost, že by nešlo o krok zpátky.
Náklady jsou tím, co chce nová šéfka hospodářské politiky Německa detailně hlídat úplně všude a také vždy a při všem s nimi počítat. Podle ministryně jsou to mimo jiné náklady na rozšíření sítě nebo náklady na rozebírání uhelných elektráren, které dosud všichni přehlíželi. Německo si musí v první řadě upřímně říct, co v energetice nyní chce a kolik ho nutné změny budou stát.
Na prvním místě je pro novou ministryni cena koncové elektřiny: „Musíme snížit daň z elektřiny, musíme snížit příplatek za skladování plynu a potřebujeme únosnou cenu elektřiny pro průmysl, i když musím říct, že v Evropě je to dnes dost tvrdý oříšek,“ řekla Reicheová na první tiskovce, kde také připomněla, že je pro rozmanité využívání OZE, ale vždy chce vidět celkové náklady, které ukazují míru výhodnosti zvolené strategie.
OZE tedy v Německu pojedou naplno dál, ale budou pod větší ekonomickou kontrolou.
