Před týdnem zveřejnil ČSÚ vývoj ekonomického sentimentu v české ekonomice za červen. Ačkoli jde jen o předstihové indikátory a nikoli „tvrdá data“ jako HDP, průmysl nebo maloobchodní tržby, v aktuální situaci zvýšené nejistoty může vývoj nálady v ekonomice poskytnout signály o jejím budoucím vývoji. A červnové vyznění není dobré.
Celkově došlo ke zhoršení nálady jak mezi domácnostmi, tak i mezi podnikateli v průmyslu, obchodě či ve službách. Varovný je především vývoj předstihových indikátorů v průmyslu. Když pomineme první polovinu roku 2020, letošní červnová nálada v českém průmyslu byla nejnižší od listopadu 2009. S tím je konzistentní i vývoj Indexu nákupních manažerů (PMI) v českém zpracovatelském průmyslu, který byl v červnu již pod 41 body.
Firmy hlásí pokles produkce, nižší objem nových zakázek a snižuje se také objem nedokončených zakázek, které přispívají k vyšší současné výrobě. Data tak ukazují na možné ochlazení ekonomického vývoje pro příští měsíce. Aktuálně pro českou ekonomiku čekáme pro letošní rok nepatrný růst HDP (0,2 procenta), současná data ale mohou naznačovat i lehce záporné číslo.
Nepříznivá data přicházejí i z Německa. Tamní předstihové indikátory za průmysl vyznívají podobně. Naposledy zpřesněná hodnota červnového PMI také spadla pod 41 bodů. Pro německou ekonomiku se letos čeká mírně negativní růst HDP (−0,2 procenta), ale riziko jde směrem vyššího poklesu, což by představovalo pro českou ekonomiku ochlazení zahraniční poptávky.
Zajímavý je postoj Evropské centrální banky, která zůstává i přes špatná data u své jestřábí komunikace. V tomto ohledu se tak zvyšuje riziko, že snaha ECB bojovat se současnou místo s budoucí inflací vyústí v měnověpolitickou chybu, která může ekonomiku eurozóny (a tím i českou) poslat ještě více dolů.
Autor je analytik České spořitelny
