Soukromá armáda operující v několika zemích Afriky, luxusní restaurace i catering, reality, obchody, ohromná trollí farma ovlivňující politiku i v zahraničí plus hustá síť médií, která sledují miliony lidí. Někdejší lupič, oligarcha, žoldnéřský velitel a povstalec Jevgenij Prigožin je mrtev, přičemž málokdo pochybuje, že zemřel na rozkaz Kremlu. Co ale bude s jeho obchodním impériem? První zprávy i spekulace se už objevují.
Co se Prigožinova majetku týče, jeho výši lze s ohledem na oligarchův způsob vedení firmy i právní stav současného Ruska jen odhadovat. Leningradský rodák proslul svérázným přístupem k účetnictví, když podřízené obvykle vyplácel v hotovosti. Bankovky přitom mířily nejen k zakonspirovaným vojákům, ale třeba i k běžným kuchařům nebo manažerům.
Během Prigožinovy ozbrojené vzpoury z konce června dostaly petrohradské úřady vzácnou možnost prohledat jedno z hlavních oligarchových sídel, kde kromě miliard rublů nalezly i cizí měnu a zlato v cihličkách. Podle listu The Moscow Times tehdy jen zde objevily v přepočtu asi 10 miliard rublů, tedy přes 113 milionů dolarů. Lokální web Fontanka, který zprávu přinesl jako první, napsal, že peníze byly uloženy v krabicích, jež policie našla v dodávkách zaparkovaných vedle sídla.
Oligarcha vlastnil také reality včetně hotelů, jachtu či letadlo. Média proto jeho majetek nedlouho před smrtí odhadují na zhruba miliardu dolarů, tato suma ale může být mnohem vyšší. Objemy Prigožinových obchodů je snad možné odhadnout z některých veřejných vyhlášení. Kupříkladu ruský prezident po vzpouře z konce června uvedl, že Wagnerovci obdrželi od jeho státu za rok – přesněji od loňského do letošního května – na 86 miliard rublů. Což tehdy činilo téměř miliardu dolarů.
Dalších 80 miliard rublů pak podle agentury Reuters obdržely Prigožinovy firmy za dodávky potravin ruské armádě. Tento údaj ale nemusí být pravdivý: měl zřejmě politický účel, totiž přesvědčit Rusy, že Wagnerovci tyli z rozpočtu ministerstva obrany.
Konzervy pro ruskou armádu za miliardy
Web Business Insider pak připomíná, že Prigožin, pro své podnikatelské aktivity přezdívaný „Putinův kuchař“, získal jen na cateringových zakázkách od státu na 3,1 miliardy dolarů. Zesnulý podnikatel vlastnil luxusní restaurace, dodával ale také jídlo do řady škol a dalších vzdělávacích institucí, včetně těch vojenských. Pokrmy ale zásoboval i ruské armádní základny, a to nejen doma, ale i v cizině, jmenovitě prý ty v Arménii a Kyrgyzstánu.
Otázkou je, co se stane s jeho obchodním impériem. Obávaná trollí farma, známá jako Agentura pro výzkum internetu (IRA), oficiálně ukončila činnost zkraje července, tedy takřka na den po deseti letech své existence. Vzhledem k současné potřebě expertů propagandistické války lze ale sotva očekávat, že se Rusko zkušených trollů vzdá. Podle listu The Guardian už začal jejich přechod do státních struktur. Prigožinovým médiím zasadily ruské úřady drtivou ránu už krátce po vzpouře.
Co se týče cateringového i dalšího byznysu, zde je situace nejasná. Podle západních médií začal ruský stát – především školy a vojenské instituce – vypovídat Prigožnovým firmám smlouvy záhy po vzpouře, tedy týdny před jeho smrtí. Nezávislá ruská média ovšem naznačují, že to s ruskými aktivy Prigožinova impéria nemusí být tak zlé a přinejmenším některá mohou rodině žoldnéřského povstalce zůstat. Lze tedy jen spekulovat, nakolik se ruská moc v čele s prezidentem Putinem hodlá pomstít Prigožinovým příbuzným.
Severní Versailles, čokoládovna i zlato v Mali a Súdánu
Petrohradský oligarcha totiž přinejmenším papírově podnikal jak s matkou, penzionovanou lékařkou Violettou (84), tak s manželkou, vystudovanou lékárnicí Ljubov (53). Podíly ve firmách mají i syn Pavel (25) a dcery Polina (31), respektive Veronika (18). Nejde sice o majetky, které by Prigožina nutně udržely v žebříčku nejvlivnějších Rusů, přesto by jim zaručovaly více než slušný životní standard. Oligarchově matce oficiálně patří nejméně polovina firmy Concord Management and Consulting, v níž byl po roce 2017 generálním ředitelem údajně i Dmitrij Utkin (jiná média informaci popírají). Utkin byl každopádně zakladatelem žoldnéřské skupiny Wagnerovců, po jeho zálibě v německém skladateli dostala soukromá armáda nakonec jméno. Mimochodem, Utkin zemřel při srpnové letecké havárii s šéfem.
Společnost Concord Management and Consulting (KMK) patří do spletité struktury stejnojmenných firem podnikajících v Rusku. Právě KMK vybudovala i luxusní obytný komplex Severní Versailles, jehož spolumajiteli jsou oligarchovi blízcí. Celá nemovitost sestává ze 49 vil a nachází se v přímořské petrohradské čtvrti Lachta. Manželka Ljubov podle úředních záznamů vlastní kromě nemovitostí i podnik vyrábějící čokoládu. Také dcera Veronika vlastní hotel, syn Pavel pak obchodní centrum. Rodina jako celek zřejmě dosud drží i další objekty ležící často v centru Petrohradu. Zatím není jasné, zda o majetek přijdou, zájem o ně je ale mezi lokální elitou enormní.
Během pádu Prigožinova letadla byl v Libyi ruský emisar
Nejdůležitější součástí Prigožinova impéria ale jsou zahraniční mise Wagnerovců. Ty jsou pro svět důležité i geopoliticky, protože ruští žoldnéři se v Africe podílejí na výcviku tamních, obvykle vládnoucích armád. V některých státech jsou veliteli úderných jednotek, a dokonce tvoří ochranky šéfů, které tak ovládají i politicky. Typickou ukázkou takového angažmá je nasazení v chudém Mali, kde podle stanice BBC operuje až tisícovka Wagnerovců, přičemž měsíčně jejich pobyt stojí zemi téměř 11 milionů dolarů. Vliv mají žoldnéři i v Burkině Faso a naděje do nich vkládá pučistický režim v Nigeru.
Prigožin ale myslel také na koloniální zisky. Jeho lidé a s nimi rovněž moskevská kasa bohatnou na těžbě zlata, diamantů a dřeva. Ve Středoafrické republice obchodují se všemi zmíněnými komoditami, ke zlatu se dostali v Súdánu a Mali. Ve východní Libyi se úspěšně ucházejí o kontrakty na obchod s ropou. Podle střízlivých odhadů už Wagnerovci v Africe vydělali pět miliard dolarů.
Experti se proto shodují na tom, že Moskva z geopolitických i ekonomických důvodů nenechá wagnerovské kontakty v Africe ani jinde ladem. Ihned po Prigožinově vzpouře Moskva proto ujistila ty státy, jejichž vlády se s ruskými žoldnéři spřátelily, že se pro ně nic nemění. Výjimkou byla blízkovýchodní Sýrie, kde kremelští vojáci záhy po vzpouře zatkli všechny wagnerovské důstojníky i prominenty vůbec. Není jasné, jak razie dopadla, Sýrie je ale pro Moskvu do té míry strategicky cenná, že zřejmě nechtěla riskovat případný chaos vyvolaný rebelujícími Wagnerovci.
Rusko si zjevně váží i spojenectví s východolibyjským velitelem Chalífou Haftarem, který nyní ovládá většinu země. První emisaři pravidelné kremelské armády za ním odjeli už týdny před oligarchovou smrtí, přičemž v den pádu Prigožinova letadla byl v severoafrické Libyi přítomen rovnou náměstek ruského ministra obrany Junus-bek Jevkurov.
V souvislosti s dalšími misemi prý Kreml zvažuje tři scénáře: prvním je začlenění Wagnerovců do pravidelné armády, což by platilo především pro muže nasazené v zahraničí. Podle druhé varianty wagnerovská značka přežije, dostane ale nového, Moskvou prověřeného a vybraného vůdce. Třetí, nejméně pravděpodobné řešení předpokládá trvání jisté žoldnéřské autonomie. Nájemní vojáci by byli do té míry nezávislí, že by si mohli vybrat svého vůdce. Takový postup se ale nezdá pravděpodobný. Moskva by totiž opět riskovala vzestup velitele, který by mohl mít časem k dispozici dostatek vycvičených vojáků i peněz k tomu, aby kremelskou moc ohrozil. Putin v každém případě tento pátek (25. srpna) všem Prigožinovým sirotkům nařídil, aby složili přísahu loajality Moskvě.
