„Slušný“ Adam Vojtěch se vrací do politiky. A s ním i symbol chaotické éry best in covid
Není žádným velkým tajemstvím, že hnutí ANO došli lidi. Kdo mohl a měl to štěstí, zmizel v loňských volbách do Štrasburku, případně, ať už rád (Jana Vildumetzová Mračková), či nerad (Richard Brabec), do hejtmanských křesel. Nepočítáme-li sněmovní majákyně typu Bereniky Peštové nebo Margity Balaštíkové, musí v této situaci vrchní personalista Andrej Babiš sahat k překvapivým krokům. Do této kategorie patří i nominace současného velvyslance ve Finsku, trojnásobného exministra zdravotnictví a tváře covidového propadáku Adama Vojtěcha.
Kampaň hnutí ANO je postavena na tématu Antifiala a jeho údajně nejhorším premiérství a má tak cudně zakrýt fakt, že suverénně nejsměšnější a nejchaotičtější vládnutí tady předváděla druhá vláda Andreje Babiše, ta koaliční se sociálními demokraty. Pro nás, kdo si z éry covidu pamatujeme víc než jen fakt, že se pytlíky v supermarketu otevírají od uší, je pak symbolem tohoto chaosu právě tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a kolem něho kolující orloj panáčků jako Roman Prymula, Jan Blatný a Petr Arenberger. Z toho pohledu může být Vojtěchova ohlášená nominace jako lídra nejen v Jihočeském kraji, ale i na budoucího znovuministra, pro hnutí celkem riskantní.
Byl to Adam Vojtěch, za jehož ministrování se na jaře 2020 vláda potácela mezi poděšeným nicneděláním a nesmyslnými zákazy, odleva doprava. Tuto dobu nejlíp charakterizují tiskové konference, na nichž Babiš s Vojtěchem i několikrát denně prezentovali slavná „uznězení“, většinou marná a druhý den neplatná. O rouškách z Číny nemluvě.
Covidová supervelmoc
Byl to Adam Vojtěch, kdo svým bojácným postojem na konci léta nezabránil Babišovi nereagovat na nastupující druhou vlnu covidu, nejspíš tehdy veden příkazem nešířit paniku před krajskými volbami na podzim 2020. Nezabránil samozřejmě ničemu, kromě své rezignace. Svým laxním postojem založil vlnu, která Česko vyšvihla mezi „covidové supervelmoci“, co se týče počtu mrtvých.
Cesta Adama Vojtěcha do Helsinek nebyla vůbec jednoduchá. Vláda Andreje Babiše ho coby odloženého ministra schválila už v únoru 2021 a podpis ihned připojil i tehdejší prezident Miloš Zeman. Vojtěch se měl velvyslancem stát v létě, ve standardním termínu pro střídání diplomatů. Jenže Babišovi se zasekl jeho zdravotnický orloj. Petr Arenberger „nesprávně vyplnil majetkové přiznání“ a Vojtěch byl, jistě ke své velké radosti, povolán zpátky na ministerstvo. Nakonec do Helsinek prolezl s odřenýma ušima až v únoru 2022, už za vlády Petra Fialy, která se nakonec rozhodla proti jeho vyslání nic neučinit, ačkoli nový ministr zahraničí Jan Lipavský (tehdy za Piráty), tento krok v minulosti kritizoval.
Služba národu a veliká pokora
Co člověka, který se z vysoce problematické služby Babišovi vyšvihne do diplomacie, dokonce na vysoce prestižní post ve Finsku, donutí k návratu do domácí politiky? Nevíme a ještě několik týdnů, ale spíš měsíců se to ani nedozvíme. Adamu Vojtěchovi vnitřní diplomatická pravidla neumožňují se k ničemu vyjadřovat. Nejspíš se i pak dozvíme nějakou floskuli o službě národu a veliké pokoře, se kterou nominaci přijímá, stejně jako když takto v květnu 2021 komentoval svůj návrat na ministerstvo a velvyslanecký post odplouval kamsi v dál za Finský záliv.
Ať už Andrej Babiš donutil Vojtěcha k návratu a zahození slušné kariéry v diplomacii jakkoli, sází na ztrátu paměti. Do české politiky se vrací muž, který proslul chaosem a poklonkováním šéfovi, což snad nejlépe ilustrovala slavná tisková konference, kde vůdce ANO na svého ministra naléhal, aby nebyl tak slušný. A o poklonkování vlastně nakonec jde v hnutí ANO především.
