Šmírovací vyhláška se dostala do bizarní fáze. Ukazuje neúctu politiků k podřízeným
Šmírovací vyhláška, jak se překřtila v mediálním prostoru snaha ministerstva vnitra o sbírání daleko většího množství údajů o tom, kdy a kam se na internetu všichni Češi připojují, se dostala do opravdu bizarní fáze. Ministerstvo vnitra, které celou věc vymyslelo, se k ní nyní nehlásí a snaží se od toho distancovat.
O obsahu vyhlášky už bylo napsáno mnohé – nejlíp vše popsala asi Lupa jakožto specializovaný server, jehož redaktoři problematice rozumějí. Málo se ale mluví o procesu samotném. Politický spin kolem vyhlášky je totiž úplně neskutečný, především od vnitra a hnutí STAN, které se tváří, jako by v tom byly hrozně nevinně. Hnusné chování k vlastním úředníkům ze strany Starostů je v tomto případě ale naprosto neodpustitelné.
Je asi dobré si osvěžit, jak vznikají zákony a vyhlášky – existuje k nim takzvané mezirezortní připomínkové řízení, do kterého dává příslušný rezort danou legislativu v momentě, kdy je přesvědčen o tom, že za něj jde o možnou finální verzi. Slouží ke konzultaci s ostatními rezorty, asociacemi, odbory a s dalšími relevantními zájmovými skupinami. Představa, že by ministr nevěděl, co mu jde z baráku ven na veřejnost, je dost neuvěřitelná – pokud to tak je, pak Rakušan svůj rezort neřídí dobře.
U tohohle návrhu je to trochu komplikovanější. Formálně je totiž vyhláška vydávána ministerstvem průmyslu a obchodu. Vnitro se tak může tvářit, že je to vlastně vina kolegů z ulice Na Františku, a bude se to snažit na ně hodit. Rezort průmyslu se samozřejmě nemůže ostře bránit, protože na vnitru sedí stranický šéf ministra Vlčka.
Každopádně všichni, kdo se v telekomunikacích pohybují aspoň chvíli, dobře vědí, že vyhlášky, které upravují rozsah, technické a finanční podmínky odposlechů a uchovávání provozních a lokalizačních dat, jsou možná formálně u MPO, protože pod něj patří příslušný zákon o elektronických komunikacích, ale reálně si je kompletně od začátku do konce bačuje vnitro a MPO v tom plní jen roli pošťáka. Měli se lidé z MPO ozvat a poslat s tím „vnitráky“ k čertu? Ano – ale nevyčítal bych jim to, protože hádat se s jedním z nejmocnějších rezortů není fakt jednoduché.
Ministr Vít Rakušan má pravdu, že nešlo o „konečný návrh vyhlášky“. Ale pokud nějaký úřad něco pošle ven do připomínkového řízení ostatním rezortům (a v tomto případě to bylo reálně vnitro), je to rozhodně konečný návrh za něj – pokud by nedostal žádnou připomínku z ostatních připomínkujících, bezpochyby by vyhlášku vydalo ministerstvo prakticky okamžitě – protože proč ne?
Ještě horší je, jak se nyní poslanci STAN snaží vše hodit na svoje vlastní lidi. Naprosto chápu policisty a jejich úřednické protějšky na vnitru, že chtějí rozšířit sběr provozních dat i na cílové IP adresy provozu – fantasticky by jim to zrychlilo a zjednodušilo práci. Je to samozřejmě extrémní zásah do základních práv všech Čechů. Nezapomeňme, že data se sbírají paušálně, o veškerých hovorech a připojování na internet, bez ohledu na to, jestli uživatelé dělají něco protiprávního, nebo ne – prostě jen proto aby byla k dispozici v případě, že je policie potřebuje a dokáže je získat na základě soudního rozhodnutí. Je to gigantická sledovací mašina, která by se měla zrušit jako celek a předělat do něčeho daleko více cíleného a méně vlezlého.
Starostové teď úředníky s klidem hodili přes palubu a udělali z nich hlavní viníky celého průšvihu. Tak třeba místopředseda hnutí a poslanec Jan Lacina řekl pro Lidovky.cz: „Politici o tom nějakou chvíli nemuseli vědět. Když se to dozvěděli, dali dost jednoznačné odmítavé stanovisko.“ A doplnil, že: „Do vyhlášky to dali nějací lidé z ministerstva. Chápu jejich motivaci mít k dispozici co nejvíc informací, ale my musíme zase hájit soukromí.“ Další místopředsedkyně hnutí, poslankyně Šebelová, pak hájila Rakušana, že „nemusí mít přehled úplně o všech detailech“.
Ukázkový byl i obrat ministerstva vnitra, který musela prezentovat jeho mluvčí Hana Malá, která ještě před týdnem řekla Českému rozhlasu dost bizarní tvrzení, že ministerstvo chce více sledovat lidi, aby mohlo méně zasahovat do jejich soukromí, protože operátoři budou moci určit lépe konkrétního uživatele, a nikoli odevzdávat méně konkrétní data o stovkách zákazníků. Ve středu už pro iDNES obrátila a uvedla, že: „Ministerstvo nepovažuje rozšiřování povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje za žádoucí, neboť potenciální přínosy nepřevažují potenciální rizika.“
Ta neúcta politiků k jejich podřízeným je tak neuvěřitelně nechutná, že se fakt nedivím, že se do takhle řízené státní správy nikomu moc nechce. Úředníci pro ně připravují materiály a dělají ze sebe (v případě mluvčí vnitra) pitomce, když jeden týden říkají něco a druhý týden úplný opak. Za to by si zasloužili od svých politických šéfů alespoň elementární loajalitu – třeba že by Rakušan řekl něco ve smyslu, omlouvám se, byla to chyba, nedomysleli jsme všechny důsledky. Místo toho si ministerský aparát o sobě přečte v novinách variaci na cimrmanovské „Kdo způsobil, že náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?“ Jak nemá být v tomhle prostředí státní správa stále více demoralizovaná, to fakt nevím.
