Finanční trh je živý organismus, který prochází neustálou evolucí. Jednou z markantních proměn poslední dekády je prudký vzestup ETF (Exchange traded funds, burzovně obchodované fondy). Celková aktiva v těchto fondech přesahují 10 bilionů dolarů. Jde o nízkonákladové produkty, které svým složením většinou kopírují širší index, jako je například S&P 500. Nabízejí tak dostatečnou míru rozložení rizik i pro drobné investory a investiční proces notně demokratizují. ETF způsobily rozmach pasivního investování, což ale na trh přineslo i mnohé strukturální změny, a některé z nich mu zrovna neprospívají.
Ve světě financí se stal módním předsudek, že aktivní správci peněz nedokážou dlouhodobě překonávat své pasivní rivaly. Odborné studie ale dokládají něco jiného: Aktivní manažeři nevítězí nad indexy pouze v segmentu obrovských korporací, naopak v případě menších firem je umějí porážet dokonce i v dlouhém časovém horizontu.
Aktivní hráči mají navíc k dispozici strategie, které pasivní investování nedovoluje, konkrétně venture kapitál nebo private equity. Přitom právě tyto třídy aktiv v uplynulé dekádě předvedly hvězdnou výkonnost. Investor, který se jim vyhnul, se tak připravil o zásadní zhodnocení.
Honba za nejvyšší hodnotou
ETF svým zaměřením mají na trh destabilizují vliv. S jejich rozmachem se postupně šíří smrt hodnotového investování. Velká část burzovních hráčů už dnes nehledá podhodnocená aktiva, jak to vždy činil například Warren Buffett, jen slepě kopíruje indexy. Tito investoři nakupují stále větší množství předražených akcií (protože mají nejvyšší tržní hodnotu), zatímco levné hodnotové tituly ignorují. Roztáčí se tak začarovaný kruh, kdy váha největších firem v indexech setrvale roste a jejich cena stoupá do stratosféry.
Tím se ale rozevírají nůžky mezi technologickými giganty a zbytkem trhu. Pasivní investování zvyšuje koncentraci hlavních akciových indexů: váha sedmi největších firem v S&P 500 přesahuje 28 procent. To je silně znepokojující, protože indexům, které by měly odrážet celkovou strukturu ekonomiky, diktuje směr stále menší skupinka titulů.
Jak zásadně dokáže pasivní investování narušit trh, přesně ilustruje dění kolem skomírajícího prodejce videoher GameStop na začátku roku 2021. Jeho akcie vyhnala vzhůru frenetická aktivita retailových spekulantů a titul se brzy obchodoval za desetinásobky své férové hodnoty. Žádný aktivní portfolio manažer, který byl alespoň částečně při smyslech, do této společnosti nemohl vložit prostředky. Přesto jej správci ETF museli nakupovat, protože rostla jeho váha v indexu.
V poslední době ale můžeme sledovat alespoň částečný obrat tohoto trendu. Vliv na to mají i vyšší úroky centrálních bank, jež zkracují investiční horizont a hrají do karet aktivnějšímu přístupu ke správě peněz. Excesy v podobě surrealisticky vysokých ohodnocení některých menších technologických firem z trhu zmizely. Jen hodnotové tituly zatím stále nezažívají renesanci.
Do budoucna uvidíme častější přeskakování mezi investičními tématy, které budou vyžadovat pohotové a flexibilní reakce. Pouhý nákup ETF na hlavní indexy už skvělou výkonnost nezaručí. A jak známo, nelze upřednostňovat pasivní správu na úkor aktivní, optimální variantou je kombinace obou strategií.
Co ETF umějí líp než jiní
ETF však rozhodně nejsou zavrženíhodný nástroj. Přestože na počátku své existence sloužily spíše drobným investorům, postupně si je oblíbili i ti institucionální. Pro fondy může nákup ETF představovat způsob, jak se elegantně, a hlavně levně dostat ke konkrétní, jinak většinou hůře dostupné třídě aktiv. Podle některých odhadů jsou poplatky spojené s pořízením portfolia korporátních obligací 30–40× vyšší, než je tomu u nákupů přes ETF. Zkušenému portfolio manažerovi zajišťuje ETF efektivní přístup k oboru, regionu nebo ke třídě aktiv, která jsou mimo rámec jeho odbornosti.
Vzestup ETF má jako řada jiných přelomových změn širokosáhlé dopady. Celkově vzato ale výhody ETF převažují nad riziky. Největší hrozbu představuje fakt, že ETF svou vazbou na indexy fungují na bázi autopilota, takže pak prohlubují epizody burzovních turbulencí. Investor, který chce dosáhnout dlouhodobého úspěchu, však musí měnící se tržní strukturu brát v potaz a přizpůsobit jí svá rozhodnutí.
