O zasedání parlamentu se říkají různé věci, však to známe: dokud jedná sněmovna, nikdo si nemůže být jist svým majetkem a podobně. V Česku aktuálně platí jiná zásada: dokud zasedá parlament, je zhola zbytečné pokoušet se o jakoukoli politickou satiru. Byla zrušena pro nadbytečnost.
Sněmovní jednání o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy bylo přesně tím, čím být mělo. Tedy předvolebním mítinkem za asistence televizních kamer. Naopak se nikdo ani nesnažil předstírat, že jde o vyslovení nedůvěry kvůli spojení šéfa civilní rozvědky s organizovaným zločinem, jak zněl oficiální důvod. A to nejen proto, že Petr Mlejnek už šéfem rozvědky nebyl.
Soudě podle ohlasů na sociálních sítích, sledovali jsme svéráznou stand-up comedy show, v níž si hlavní roli přivlastnil ředitel opozice Andrej Babiš. Olizování zlatokopek nebo topografická přednáška: „Normální člověk by jel z Brna do Bratislavy, vidím Břeclav, odbočím doprava a jsem ve Vídni. A doleva mám Varšavu!“ Přiznání, že „ten covid zme dali lidem“.
Andrej Babiš si po předloňské rozcvičce s „motýle“ definitivně řekl o čestné místo v panteonu českých generátorů náhodných vět a spojení, hned za Miloušem Jakešem a jeho legendárním projevem z Červeného Hrádku. Problém je v tom, že se sice twitterová bublina směje, „našim lidem“ ovšem Babišův projev nevadí. Sami poslanci hnutí ANO svorně říkají, že na svém předsedovi obdivují právě rétorické schopnosti a umění mluvit k lidu tak, aby mu rozuměl. Pokud nejde o mimořádně vyšinutý humor, což u poslanců ANO nepředpokládáme, byla politika definitivně degradována na pouliční divadlo, v němž u zhruba třetiny voličů uspějí ti největší šašci. A to je 33 let po revoluci mimořádně varovná zpráva.
Projev Andreje Babiše při hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy
Babiš v tom ale není sám. Sněmovní jednání o nedůvěře ukázalo, že má zdatné následovníky. V disciplíně zvané „teď půjdu a něco tam řeknu“ vynikla třeba Berenika Peštová (ano, ANO): „Jako tady slyším z úst pana ministra, že Putin může za to, že máme vysokou energii. Jak za to může Putin, že máme vysokou elektřinu? Co s tím má Putin společného? Já chápu, že Putin, ano, Putin může mít nějaký problém, nebo resp. můžeme to vztáhnout na plyn. Tomu rozumím. Plyn rozumím. Ale co má společného s lipskou burzou?“ Na tom, že řadová poslankyně sněmovny nikdy neslyšela o vztahu cen plynu a elektřiny by nebylo nic extra vtipného, kdyby nešlo o bývalou náměstkyni ministra pro životní prostředí.
Platíme vysokou cenu za proměnu politiky v kabaret. Díl viny na tom máme všichni. Tradiční strany se zprofanovaly, částečně i následkem útoků, které proti nim nestraničtí politici vedou. Nepoučili jsme se z divadla, které na nejvyšší úrovni tři roky předváděly Věci veřejné. Počty členů stran dál klesají. Těžit mohly buď ze základny vytvořené ještě za totality, jako je tomu třeba u komunistů nebo lidovců, nebo ze struktur Občanského fóra, vlastně také nestranického projektu. To se týká hlavně ODS.
Dlouhodobě ale s členskou základnou strany pracují málo, nebo špatně. To, že pak ve sněmovně slyšíme motýle a Břeclave Andreje Babiše nebo nesmysly Bereniky Peštové, ovšem není jejich vinou. Je to možné jen proto, že místo nich nesedí v parlamentu lidé, kteří by dokázali mluvit lépe. Ti ale, jak se zdá, o pouliční kabaret tohoto druhu nemají zájem. A vlastně se jim není co divit.
Autor je spolupracovník redakce
