Zpřesněný odhad českého HDP potvrdil jeho mírný mezičtvrtletní nárůst ve druhém letošním čtvrtletí o 0,1 procenta. Výkon ekonomiky tak zůstal slabý, když v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala. Meziročně pak ekonomika klesla o 0,4 procenta, tedy stejně jako v prvním čtvrtletí. V meziročním vývoji se totiž stále odráží mírná recese z druhé poloviny loňského roku. Jen nepatrný mezičtvrtletní růst HDP ve druhém čtvrtletí ve výsledku nezměnil nic na tom, že ekonomika stále zaostává za svou předpandemickou úrovní, a to o rovné jedno procento.
Hluboko pod předpandemickou úrovní se nachází především spotřeba domácností, která ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2019 byla v letošním druhém čtvrtletí nižší o 8,9 procenta. Oproti prvnímu čtvrtletí se však již reálný objem útrat domácností po předchozích šesti poklesech v řadě nepatrně zvýšil, a to o 0,2 procenta. Z hlediska struktury rostly hlavně výdaje na zboží krátkodobé spotřeby, jako jsou potraviny a další zboží každodenní spotřeby, mírně vyšší byly ale i výdaje na služby. Naopak spotřeba zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby, kam patří luxusnější zboží, jako jsou automobily, se nadále snižovala.
Nejvíce k mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky přispěly fixní investice následované čistým vývozem. Fixní investice byly ve druhém kvartále mezičtvrtletně vyšší o 3,4 procenta, zatímco v předchozích třech čtvrtletích se jejich objem mírně snižoval. Mezičtvrtletně rostly zejména investice do dopravních prostředků a zařízení, stejně tak i do ICT, ostatních strojů a do zbraňových systémů.
Zatímco poslední zmíněné bude souviset s investicemi vlády ve vztahu k válce na Ukrajině, zbytek je pozitivním signálem o zvyšující se investiční aktivitě firem. Investice do tzv. ostatních budov a staveb, kam patří investice vlády do dopravní infrastruktury, však zaznamenaly již třetí mezičtvrtletní pokles v řadě.
K vyššímu čistému vývozu pomohl obnovený růst průmyslové produkce a pravděpodobně i vývoz dříve rozpracovaných výrobků. Mezičtvrtletní růst ekonomiky brzdila pouze výrazně nižší tvorba zásob, která může zčásti souviset právě s dokončením a následným vyskladněním dříve rozpracovaného zboží.
Letos podle naší prognózy ekonomika vzroste o pouhých 0,1 procenta, zatímco příští rok by její růst měl zrychlit na 1,8 procenta. Ač celkové číslo HDP za druhé čtvrtletí příliš optimisticky nevypadá, jeho struktura je povzbudivější. Mírný nárůst ve druhém čtvrtletí by mohl ukazovat na to, že spotřeba domácností se již odrazila ode dna. Její oživení bude přitom klíčové pro návrat ekonomiky na předpandemickou úroveň.
Přestože odhady HDP za celý letošní rok ukazují zhruba na stagnaci ekonomiky (vlivem recese z druhé poloviny loňského roku a slabého výkonu v první polovině letošního roku), druhé letošní pololetí by již mělo být ve znamení obnovení hospodářského růstu. Rizika jsou však stále vychýlena spíše ve směru horšího vývoje, mimo jiné kvůli klesající poptávce v průmyslu a přetrvávající nejistotě ohledně míry oživení spotřeby domácností.
Autor je ekonom Komerční banky
