Tesla, Starlink i X byznysově doplácejí na to, že Musk moc mluví
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Toto klasické přísloví je excentrickému miliardáři a v poslední době spíše nacionalistickému politikovi Elonu Muskovi víceméně cizí a na jeho nedodržování nyní začíná numericky doplácet. Agresivní verbální styl rozhání aureolu Muskovy byznysové geniality nejen v případě jeho hlásné trouby – sociální sítě X. Trpí také prodeje automobilky Tesla nebo objem byznysu společnosti Starlink. Ta ztrácí miliardové zakázky ve prospěch hlavně evropské konkurence.
Nepříjemnosti Starlinku způsobené jen a jen Muskem lze ilustrovat třeba kroky společnosti América Móvil (AM). Tato nadnárodní mexická korporace měla investovat v příštích třech letech až 22 miliard dolarů do vylepšení své telekomunikační infrastruktury, z toho byznys za sedm miliard dolarů měl připadnout Starlinku. Nabídka internetu a telefonování „přes vesmír“ díky hejnům družic Starlinku bylo vnímání jako „power move“ AM vedoucí k posílení jeho pozic napříč jihoamerickým kontinentem.
Jenže pak přišly americko-mexické celní roztržky související s nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu a s tím též spojené Muskovy tweety. Musk retweetnul spekulace anonymního účtu Wall Street Mav o tom, že nejbohatší Mexičan – Carlos „Slim“ Helu – je „napojen na organizovaný zločin“. A oheň byl na střeše. Právě Slim totiž AM vlastní a bouchl do stolu: okamžitě ukončil zmíněný sedmimiliardový deal se Starlinkem. Sotva hodinu po vydání Muskova tweetu oznámil, že veškerý byznys spojený s inovací sítí AM zadá firmám z Evropy a Číny.
Řada analytiků k tomu poznamenává, že více než ztráta sedmimiliardového obchodu může vedení Starlinku mrzet samotná ztráta hlavního byznysového partnera – AM –, který působí v pětadvaceti zemích. Na úkor Starlinku navíc posílí hlavní ekonomičtí nepřátelé USA, jak je vykresluje současná administrativa prezidenta Trumpa – firmy z Číny a z Evropy.
Nástup satelitů OneWeb
Na místo Starlinku se v případě zajišťování určitých částí komunikace například na válkou zmítané Ukrajině zatím úspěšně tlačí jeho evropská konkurence. Konkrétně třeba společnost Eutelsat, která toto úterý potvrdila, že s Evropskou unií a jejími orgány vyjednává o dodávce komunikačních služeb pro Ukrajinu. Hodnota akcií britsko-francouzské firmy se jen za poslední dva dny ztrojnásobila, čímž hodnotu firmy vyhnala nad miliardu dolarů.
Rally na akciích Eutelsatu nastartoval víkendový střet prezidenta Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně Bílého domu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J. D. Vancem, píše agentura Reuters. Následně přišlo oznámení zainteresovaných evropských států, že na obranu Evropy hodlají uvolnit až 800 miliard eur. A do obrany se počítá právě i páteřní komunikační infrastruktura.
Fungování internetu na bojišti se ukázalo jako kriticky významné třeba v úvodních měsících ruského v pádu na Ukrajinu. Připojení ukrajinské armádě tehdy poskytl právě Muskův Starlink, za jehož služby dodnes platí americká administrativa. USA, respektive Trumpova administrativa ale v posledních týdnech využívá pohrůžky „vypnutí Starlinku“ jako páku na vedení Ukrajiny (poslance a samotného Zelenského), aby podepsali dohodu o převodu vlastnictví nerostného bohatství země ve prospěch USA. „Bavíme se s EU o tom, jak bychom přispěli ke snahám o zabezpečení Ukrajiny,“ sdělil mluvčí Eutelsatu, který provozuje unijní satelitní komunikační síť Govsatcom. Firma má prý geostacionární družice, které by mohla pro Ukrajinu dedikovat.
Tesle padají prodeje
Trable má i další Muskova firma. Prodeje elektromobilů Tesla například v Německu v únoru meziročně klesly o 76 procent na pouhých 1429 kusů. Auta přitom přestávala jít na odbyt už v lednu. Zájem o elektromobily obecně se přitom v Německu stále zvyšuje, vyplývá z údajů Spolkového úřadu pro motorová vozidla. I zde Tesla podle pozorovatelů doplácí na polemické komentáře o německé politice, které Musk zveřejňuje na síti X.
Musk v německé předvolební kampani před únorovými předčasnými parlamentními volbami několikrát podpořil spolupředsedkyni strany Alternativa pro Německo (AfD) Alici Weidelovou – s tou streamoval i velký rozhovor právě na X. O AfD se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají německé tajné služby, strana ale ve volbách skončila druhá s 20,8 procenty hlasů. V zemi, kde Tesla provozuje svou jedinou továrnu v Evropě, vyvolaly Muskovy aktivity pobouření u odpůrců AfD.
Potíže automobilky jsou však vidět i na dalších evropských trzích. V únoru firmě meziročně prudce poklesly prodeje na severoevropských trzích i ve Francii. V Norsku, v Dánsku a ve Švédsku přitom Tesla v letech 2023 a 2024 byla zdaleka nejprodávanější automobilovou značkou. Ve Švédsku bylo minulý měsíc zaregistrováno dohromady 613 nových vozů Tesla, což je meziroční pokles o 42 procent, zatímco registrace v Norsku a Dánsku klesly shodně o 48 procent, a to na 917, potažmo 509 vozů. Také registrace nových vozů ve Francii se za první dva měsíce roku snížily o 45 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2024, ukázaly o víkendu zveřejněné údaje francouzské automobilové organizace PFA.
Soudy s inzerenty na X
Musk se jako slon v byznysovém porcelánu choval i dříve, když koupil v říjnu roku 2022 sociální síť Twitter, přejmenoval ji na X, propustil většinu jejích zaměstnanců a popudil inzerenty, když ve firmě utnul vývoj a užívání algoritmů potlačujících hatespeech a jiný škodlivý obsah včetně fake news, které nahradil komunitními poznámkami. Na to poté zareagovala skupina inzerentů zaštiťujících se iniciativou zodpovědných médií, která z platformy stáhla svou inzerci.
Vše pak vyvrcholilo v listopadu 2023 Muskovým „živým“ extempore: „Neinzerujte. Když se někdo snaží vydírat mě přes inzerci, vydírat mě penězi… Go fuck yourself.“ A pro jistotu ještě jednou a pomaleji: „Go… fuck… yourself… Je to jasné? Čau Bobe, jestli jsi v publiku,“ prohlásil tehdy při jedné konferenci. Bobem mínil Roberta Igera, šéfa společnosti The Walt Disney Company, která též přistoupila ke stažení své inzerce z X. Impulzivní, radikální, kontroverzní, explicitní, zkrátka typicky muskovský postoj se o necelého tři čtvrtě roku později přetavil až v nemuskovsky sofistikovaný postoj – podání žaloby.
Sociální síť X u soudu obvinila své bývalé inzerenty a Světovou federaci inzerentů (WFA) z nezákonného spiknutí a bojkotu. Jmenovitě pak společnosti Unilever, Mars, Ørsted a CVS Health měly X připravit dohromady o miliardy dolarů na ušlých příjmech za reklamu. „Dva roky jsme se snažili o mír, teď je válka,“ odkazuje se Musk na otevřený dopis šéfky X Lindy Yaccarinové. A letos na začátku února k žalovaným firmám přibyl ještě například petrolejářský gigant Shell. X zatím přišla o miliardy dolarů z inzerce.
