Linet kvůli clům přesune část výroby do USA. Přijdeme o desítky milionů, říká šéf Kolář
Evropský byznys bije na poplach. Vývozcům do zámoří hrozí vysoká, 25procentní cla, která avizoval prezident Spojených států Donald Trump. Pokud na ně skutečně dojde, ztráty v řádu vyšších jednotek milionů eur postihnou i českého výrobce nemocničních lůžek Linet, uvádí jeho šéf Tomáš Kolář v rozhovoru pro e15. „Zákazník buď dostane dražší zboží, nebo menší nabídku. Americké podniky budou zdražovat, přesto jim poklesnou zisky, hodnota firem se sníží, akcie poletí dolů. Zato inflace půjde vzhůru,“ domnívá se Kolář. Firmu, kterou vede, už proto připravuje i na scénář, že se ta část výrobní linky, kde vzniká nejvyšší přidaná hodnota, přesune z Česka do zámoří.
Jak byste popsal náladu v českém byznysu ve vztahu k hrozícím americkým clům? Je to panika?
Spíš bezmoc. V Česku s tím sotva něco uděláme. Ani Evropa ne. Čelí generátoru náhodných rozhodnutí – Trumpovi. Jediné, co může český byznys dělat, je utlumit to, co je neživotaschopné. Český vývoz do USA činí zhruba 150 miliard korun ročně. Berme to tak, že to je „pouze“ 150 miliard. Pokud vývoz o dvacet až třicet miliard spadne, tak se holt o tuto část sníží i výroba. Česko to bude stát pár nevybraných miliard na daních a pár tisíc nově nezaměstnaných lidí.
Jistě se bavíte s dalšími českými byznysmeny, kdo má z cel největší obavy?
Z oněch 150 miliard tvoří asi polovinu automotive. To jsou přímí vývozci. K nim je ale nutné připočíst další část českého automotive, která vyváží nepřímo. Tak, že dodává hlavně německým automobilkám a ty pak vyvážejí do zámoří. Dopad na tyhle české firmy může být tvrdý. Bavíme se o 25procentních clech. A tihle dodavatelé fakt nepracují s 25procentní marží.
Jak velkým šokem by tedy bylo zavedení cel v avizované míře 25 procent?
Obrovským. Evropský průmysl není v dobré kondici až na výjimky typu zbrojařů. Čelí dlouhodobým problémům, především významnému zvýšení cen energií, zmrazení ruského trhu i sníženému investičnímu apetitu firem v Evropě. A to nelze opravit během pár čtvrtletí – stejně jako zavedení takhle tvrdých cel, jež by představovalo další z řady silných ran českému, respektive evropskému průmyslu.
Připomínáte další vážné problémy, kterým průmysl čelí. Jak vysoko na škále vážnosti dopadů byste například vedle cen energií a dalších výzev zařadil cla, pokud skutečně začnou platit ve výši 25 procent?
Nejhorší je pro evropský průmysl a byznys obecně snížená poptávka. Cla bych zařadil asi hned na druhé místo, byť se dopady liší firma od firmy. Vezměte si automobilky. Například Mercedes-Benz, Audi, Volvo či BMW mají významnou expozici na USA. Už nyní na ně doléhá slabší prodej v Evropě, cla by je zasáhla velmi tvrdě. Například Porsche vyrábí veškerá auta pro Ameriku v Evropě.
Na druhou stranu vše může být brzy jinak. Těch zpráv, rozhodnutí a slov přichází z USA v těchto dnech tolik, že se v tom nelze vyznat. Nemá smysl hledat relevantnější informaci než tu, že se něco stane. Vezměte si, jak se vyvíjela cla na Kanadu a Mexiko. Nejdřív jimi Trump pohrozil, pak cla odložil. Oba státy Kanada a Mexiko vyšly vstříc a udělaly významná opatření proti drogám, proti jejichž dovozu Trump brojí. Trump řekl o. k., cla odložím do dubna. A po pár dnech změnil názor a platí už v březnu. Je to loterie.
To může být pro byznys celkem nebezpečná hra, ne?
Jediný způsob, jak na to reagovat, je připravovat si různé scénáře. Ale zároveň počítat s tím, že žádný z nich nemusí klapnout. Situace je bohužel silně nepředvídatelná.
Donald Trump a cla děsí Evropu
Modelujete si tyhle scénáře i v Linetu? Jak byste postupovali, kdyby 25procentní cla začala platit?
Máme je připravené. Víme, jakým způsobem by na nás dopadla. Kdyby byla uvalena 25procentní cla, tak se bohužel nevyhneme ztrátám. Rozhodnutí učiníme ihned poté, co padne definitivní rozhodnutí v USA.
O jak vysokých ztrátách Linetu se bavíme?
Pohybovaly by se ve vyšších jednotkách milionů eur ročně. Scénář, jak se ztrátám vyhnout, jsme nenašli. Důvod je prostý. Zatímco v Česku vyrábíme postele v superzavedené fabrice pro světové trhy, a tedy i v patřičném množství, v USA bychom to takhle efektivně nedokázali. Nejde to jednak kvůli nákladům, které jsou v zámoří mnohem vyšší, a jednak proto, že bychom vyráběli v Americe pro Ameriku, takže bychom měli mnohem nižší úspory z rozsahu.
S kolika scénáři, jak by mohl Linet na novou realitu reagovat, kalkulujete? A jak by vypadaly?
Máme připravených pár okamžitých reakcí, které bychom implementovali během tří čtyř měsíců. Například bychom přesunuli více přidané hodnoty do USA. Nejvyšší přidaná hodnota vzniká na posledních taktech výrobní linky, takže bychom tuhle část výroby přesunuli do USA. Takže bychom nevyváželi takzvané dokončené produkty, ale zpola dokončené produkty bez přidané hodnoty. V tomhle režimu funguje většina českého průmyslu, marže z přidané hodnoty by tak vznikala v USA.
A pak máme nachystané dlouhodobé scénáře. Týkají se změny výrobkového portfolia a hlubší integrace výroby v USA. V dlouhodobém horizontu bychom také museli přivádět nové produkty na trh. Veškeré plány na částečný přesun výroby do USA nicméně mají jednu slabinu, a to objem. V Evropě ročně vyrábíme okolo sto tisíc postelí. Když přesuneme výrobu sedmi tisíc postelí z Evropy do USA, kde jsou náklady vysoké, nebudeme zdaleka tak efektivní, jako když vyrábíme sto tisíc v Evropě.
Do jaké míry promítnete uvalenými cly způsobené vyšší náklady do vašich cen? Tuším, že o 25 procent přes noc zdražit nelze.
Jak říkáte, musíme zůstat konkurenceschopní. Na druhou stranu jsme si stejně jako veškerý průmysl v pandemii vyzkoušeli, jaké to je, když vám inflace prodraží výrobu o třicet procent během dvanácti měsíců. Problém nastává hlavně u dlouhodobých kontraktů, které v průběhu nelze měnit. A aby to nebylo příliš jednoduché, tak k řadě dalších těžko předvídatelných efektů dojde i v samotných USA. Celá řada amerických výrobců vyrábí v Mexiku, nově podléhá vysokým clům. Clům, která už platí.
Přečíst, jaký vliv to bude mít na naše konkurenty, je mimořádně náročné, ne-li nemožné. A nejsme v tom sami. Americké firmy budou na cla reagovat: Budou zdražovat, přesto jim poklesnou zisky, hodnota firem se sníží, akcie poletí dolů. Zato inflace půjde vzhůru. Kde to bude možné, přesunou výrobu z Číny a Mexika do USA. Pokud tedy nevsadí na spekulaci, že se to „nějak uplácá“. Ostatně včera platilo něco, dnes něco jiného. Třeba generátor náhodných rozhodnutí vymyslí zase něco úplně nového.
Vidíte navzdory veškerým kouřovým clonám možného vítěze těchto kroků administrativy amerického prezidenta, za kterými dost možná nestojí geniální plán, ale jen neřízený chaos?
To je těžké odhadovat. Připadá mi, že vítěze není. Rozhodně jím není zákazník. Dostane buď dražší zboží, nebo menší nabídku. Vítězem není Evropa a mám pocit že ani USA. Vzroste jim inflace, zároveň se americkým firmám sníží profitabilita a hodnota aktiv, která mají v Mexiku nebo v Číně. Američané, kteří drží majetek v akciích dotčených firem, také těžko řadit mezi vítěze. Má to ale ještě jeden rozměr.
A to?
V USA nevidíte zástupy lidí bez práce. Nezaměstnanost je dlouhodobě nízká. Když se v Severní Karolíně jako Linet snažíme najmout technicky zdatné lidi, máme s tím dost problém. Kde vezmou lidi, kteří budou ve všech těch továrnách přesouvajících se do Ameriky vyrábět, to fakt nevím. Tamní ekonomika přilákala lidi jinam, do služeb, do technologií. Nemá dostatečné zázemí na to, aby tam najednou vznikly miliony pracovních míst pro dělníky. Na pracovním trhu mají nezaměstnaných jen pár milionů lidí.
Čekáte, že si EU vyjedná zmírnění na nižší než 25procentní cla?
Očekávám, že bude EU s USA dál jednat, že ještě ke změnám dojde a obě strany naleznou kompromis. Tahle přetahovaná může trvat déle, klidně půl roku. Cla mohou být ve výsledku nižší než 25 procent. Nemusejí být nutně plošná, ale sektorová. V takovém případě by za nimi šlo hledat alespoň nějaké ratio. To totiž dnes nevidím. Proč zavádět 25procentní cla na Mexiko a zdůvodňovat je tím, že odtamtud proudí droga fentanyl do USA? To jsou dvě věci, které spolu absolutně nesouvisejí. A z toho něco dedukujte.
Zůstáváte optimistou?
Přežijeme to. Chvilkami nás to bude bolet, ale nejsme na Američanech závislí. Ale je to nepříjemné. Bude nás to stát nějaké peníze. Budeme muset vysvětlit voličům, že nemáme tiskárny a že to, co jsme budovali v Americe, nám někdo vzal. A že by si měli dobře rozmyslet, koho volí, až půjdou k urnám. Jestli mají poslouchat všechny ty nesmyslné kecy a sliby, nebo volit ty, kteří mají plány lépe rozmyšlené.
