Třesk Marka Schwarzmanna: Astronomové opět pošlou zprávu mimozemšťanům

Výstavba obřího radioteleskopu FAST trvala Číňanům pět let a stála více než čtyři miliardy korun.

Výstavba obřího radioteleskopu FAST trvala Číňanům pět let a stála více než čtyři miliardy korun. Zdroj: fast.bao.ac.cn

Čínský Five hundred meter Aperture Spherical Telescope (FAST) je největší radioteleskop světa.
Jeden z posledních snímků, kdy byl teleskop Arecibo „kompletní“, v prosinci 2020 se jeho plošina zřítila a zařízení bylo zničeno.
Pohled do hvězdných struktur, kde mohou žít vyspělé cicvilizace
zobrazení binárního systému v updatované Zprávě z Areciba z roku 2022 (Beacon in the Galaxy)
zobrazení člověka a šroubovice DNA v updatované Zprávě z Areciba z roku 2022 (Beacon in the Galaxy)
6
Fotogalerie

Napřesrok uplyne pět desetiletí od prvního komplexního pokusu lidstva komunikovat s mimozemským inteligentním životem, tedy od odeslání takzvané Zprávy z Areciba, která se teď nachází zhruba 35 světelných let od Země. Ve své době to bylo jedno z vrcholných děl géniů-astronomů Carla SaganaFranka Drakea – rádiové vlny nesly binární kód čísel, základních stavebních prvků DNA, vyobrazení člověka či informace o Sluneční soustavě. Na jejich odkaz teď navazují výzkumníci NASA a projektu Beacon in the Galaxy.

Představili revidovanou verzi zprávy pro mimozemšťany o tom, že lidstvo je tu a chce komunikovat. Zpráva by ve výročním roce 2024, nebo také „někdy kolem něj“, mohla být odeslána nejen Allenovou teleskopickou soustavou, ale také největším světovým radioteleskopem FAST v Číně. Odborníci ji nyní předložili k posouzení vědecké komunitě a je k dispozici zatím v nerecenzované verzi na webu arxiv.com.

Pomyslná adresa příjemce nové zprávy se podle vedoucího projektu Beacon in the Galaxy Jonathana Jianga z Laboratoří tyskových pohonů (JPL) při NASA nachází v těsné blízkosti středu Mléčné dráhy zhruba 25 tisíc světelných let daleko, tedy v oblasti vesmíru, jež v rámci všeobecného konsenzu astronomů může být domovem řady inteligentních forem života. Soudí tak vzhledem k výrazné „nahuštěnosti“ hvězd, nebo vzhledem k jejich stáří v kontextu se stářím vesmíru a Sluneční soustavy.

„Tvrdíme, že lidstvo má co říci, chceme vědět o ostatních. Nyní máme i způsob, jak jim to sdělit,“ popisují autoři jednu z hlavních motivací. Opět tak navazují na Sagana, který jako jeden z nejvlivnějších popularizátorů astronomie a „motor“ hledání mimozem­ského života napsal v knize The Demon-Haunted World: „I kdyby mimozemšťané byli malí, nevrlí a sexuálně posedlí, chci o nich vědět, pokud opravdu existují.“

Třináctistránkový návrh nové zprávy týmu doktora Jianga je silně inspirován Zprávou z Areciba, obsahuje třeba úvod do pozemské matematiky, chemie a biologie včetně DNA a vyobrazení člověka nebo částicové fyziky. Výzkumníci do ní ale zakomponovali také nově sestavený systém výpočtu „zpáteční adresy“, tedy polohových údajů Sluneční soustavy v kontextu okolních hvězd tak, aby případní mimozemští posluchači věděli, „kam“ na zprávu odpovědět.

„Snažili jsme se do zprávy vložit maximální množství informací o lidském druhu a jeho společenstvu na Zemi. Díky pokrokům v digitální technologii můžeme odeslat mnohem více než kolegové v roce 1974,“ citoval web časopisu Scientific American Jianga.

Událost desetiletí

Vyslání tak cílené zprávy, která vedle samotných informací nese také hlavně úvod, jenž potenciálnímu příjemci vysvětluje, jak má informace ze zprávy vyčíst, je ve vědecké komunitě významná záležitost. Ostatně Zpráva z Areciba se díky své ucelenosti a unikátnosti dočkala kolem přelomu milénia několikerého odeslání v rámci projektu Call, a to směrem k trojici hvězd blízkých Sluneční soustavě. Zatím poslední vědci sestavená zpráva pro mimozemský život opustila Zemi v roce 2017 a byla dílem týmu Douglase Vakocha.

Lidstvo nicméně do vesmíru úmyslně i neúmyslně vysílá od časů Guglielma Marconiho a jeho kolegů Jamese Clerka Maxwella či Mahlona Loomise. Od té doby do vesmíru vedle de facto veškerých rádiových a jiných signálů putovala s jasným cílem dosáhnout cizí hvězdy třeba také pozvánka na operu v klingonštině či reklama na Doritos.

Odpověď možná přijde, ale lidstvo nebude

Když Frank Drake (autor slavné Dra­keovy rovnice vypočítávající množství komunikaceschopných mimozemských civilizací existujících ve stejném okamžiku – pozn. red.) svého času sestavil první verzi binární vesmírné Zprávy z Areciba a rozeslal ji řadě vysokoškolských profesorů a laureátů Nobelovy ceny, jen jeden z nich ji dokázal dekódovat. Přesto ale, zjednodušeně řečeno, i pouhé jedno dekódování, respektive jedna odpověď lidstvu „stačí“.

A máte-li strach, že takové vysílání povede ke zkáze lidstva, čímž zdravím třeba fandy knihy Problém tří těles, uklidněte se. Do doručení zmíněných zpráv a teore­tického obdržení odpovědí na ně uplyne taková spousta času, v jejímž rámci se lidstvo na Zemi buď natolik vyvine, že pro ně jiná pokročilá civilizace nebude představovat hrozbu, nebo samo sebe vyhubí. Pravděpodobnost obého si vyhodnoťte sami.

Hurvínek poletí do vesmíru

Video placeholde