Trhy ani po těsném zasedání ČNB další růst úrokových sazeb nečekají
Minulý týden rozhodla ČNB nejtěsnějším rozdílem jediného hlasu (čtyři ku třem) o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Tři radní podpořili zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů. Na tiskové konferenci byla jako hlavní proinflační riziko označena uvolněná fiskální politika.
Na setkání s analytiky den po zasedání nicméně zaznělo, že v médiích diskutovaný konsolidační balíček není v základním scénáři nové prognózy ČNB obsažen. Z toho ale zároveň plyne, že riziko fiskální politiky může být vychýleno spíše opačným, tedy protiinflačním směrem.
Nepříliš pravděpodobný je i scénář zvyšování úrokových sazeb kvůli případnému růstu nepřímých daní. ČNB totiž takzvan měnověpolitickou inflaci, kterou ve svém modelu cíluje, o primární dopady těchto změn očišťuje. Velkou šanci nedáváme ani možnosti nárůstu úrokových sazeb v důsledku druhého proinflačního faktoru, který ČNB zmínila – odkotvení inflačních očekávání.
To sice alespoň bylo zpracované ve formě alternativního scénáře, ani v něm ale repo sazba nad sedm procent neroste, ostatně stejně jako v základním a druhém alternativním scénáři. Přetrvávající preference většiny bankovní rady držet úrokové sazby na současné úrovni je tedy nadále zřejmá. Pokud by centrální banka chtěla trhům jasněji indikovat riziko zvýšení úrokových sazeb, mohla to ve scénáři s odkotvenými inflačními očekáváními udělat. Alternativně mohl být připraven scénář uvolněnější fiskální politiky. Ani k jednomu však nedošlo.
ČNB tak nejspíše i při naplnění proinflačních rizik bude preferovat delší ponechání úrokových sazeb na současné úrovni než jejich další nárůst. A vidí to tak i finanční trhy. Po počáteční stabilitě tak v horizontu šesti měsíců investoři očekávají pokles repo sazby o necelých 50 bazických bodů a v devítiměsíčním horizontu o více než jeden procentní bod.
Autor je ekonom Komerční banky