Trumpův zmatek otevírá příležitosti. Na jakých příkladech z historie se lze poučit?
V obavách z přicházející recese mizejí stovky miliard dolarů z tržní kapitalizace největších světových akciových titulů. Nová celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila vlnu nejistoty, která se rychle proměňuje v paniku. Přestože se může zdát, že se svět řítí střemhlav do propasti, přináší zvýšená volatilita i nové příležitosti – zejména pro zkušené investory, kteří dokážou oddělit emoce od reality.
Jak je známo, nejistota je pro trhy jedním z nejhorších impulzů. Výsledkem jsou výprodeje napříč burzami – často i u společností, kterých se nová celní politika dotýká jen velmi okrajově. Příkladem může být německý zbrojařský koncern Rheinmetall, jehož akcie se 7. dubna po otevření burzy propadly o 20 procent. Většina tržeb firmy přitom pochází z evropských států a plyne z dlouhodobých kontraktů, které s americkými cly mají jen pramálo co společného. Trh však reagoval spíše na celkovou náladu než na fundament zbrojaře – a během několika hodin se kurz vrátil zpět.
Není to přitom zdaleka první – a s největší pravděpodobností ani poslední – situace, kdy strach přehluší logiku. Pokud americká administrativa zásadně nepřehodnotí svůj způsob komunikace, budou podobné vlny nejistoty a přestřelených reakcí přicházet znovu a znovu. A právě proto je teď důležité být na pozoru – protože příležitosti vznikají právě nyní, uprostřed zmatku.
Otevírá se tak šance i pro dlouhodobě vysmívané aktivně spravované fondy. V dobách, kdy trh stabilně rostl a stačilo „jet s indexem“, se jevily jako drahé a zbytečně komplikované. Dnes jim ale prostředí krátkodobých výprodejů a rychlé redukce titulů hraje do karet.
Poučení z minulosti
Pojďme na chvíli utéct od aktuálního dění a zavzpomínejme si na jaro roku 2023 a pád Credit Suisse. Jedna z největších švýcarských bank se dostala do problémů s důvěrou a likviditou, což spustilo lavinu výprodejů napříč celým evropským bankovním sektorem. Panika se šířila rychle – a nevybírala si. Trh začal házet všechny banky do jednoho pytle. Bez ohledu na to, jak stabilní byly jejich bilance nebo zda měly s Credit Suisse vůbec něco společného.
Dobrým případem byla i česká Komerční banka. Její akcie se propadly ze 755 na 674 korun během několika dní. Ne proto, že by se změnilo něco zásadního v jejím hospodaření – ale proto, že v té atmosféře paniky už nikdo nečetl mezi řádky. O pár týdnů později se titul vrátil s cenou zpět. Trh si uvědomil, že přehnal reakci. Fundamenty byly pevné – a hysterie pominula.
A teď zpátky do dnešních dnů k Trumpovi. Stačí titulek, tweet nebo nejasné prohlášení na tiskové konferenci a trhy okamžitě reagují. Často bez hlubší analýzy, bez čekání na detaily. Investoři pod tlakem emocí prodávají už při první zmínce o možné změně, a teprve zpětně zjišťují, koho se opatření skutečně týká – a zda vůbec vstoupí v platnost.
Drobní investoři často v panice prodávají nevhodné tituly
Právě to je typické pro současné prostředí. Vládne nejistota, informace se mění ze dne na den a nikdo nedokáže s jistotou říct, co přijde zítra. Budou cla jen další vyjednávací kartou, nebo reálným nástrojem, který zasáhne konkrétní odvětví? Tenhle stres a informační šum dopadají nejvíc na drobné investory, kteří ztrácejí přehled – a často v panice prodávají i tituly, jichž se hrozby týkají jen okrajově, nebo vůbec ne.
A to s sebou na trh přináší i změnu hry. Zatímco dříve si investor vystačil s taktikou „koupit a držet“, dnes můžou ze změny pravidel těžit hlavně zkušení investoři, kteří mají hlubší povědomí o konkrétních firmách a jejich fungování. Mohou tak těžit z iracionálních propadů a vybírat silné tituly, jejichž pokles není opřen o fundament, ale pouze o paniku.
