Zatímco Polsko je ohledně Ukrajiny evropským jestřábem, postoj ostatních zemí je přinejmenším váhavý. Varšava prosazuje rozšíření aktivit NATO na východě Evropy, zato premiér Robert Fico přirovnal případné umístění vojáků aliance na slovenském území k roku 1968.
V době, kdy se Polsko snaží protlačit projekt evropské energetické unie, která by snížila závislost EU na Rusku, připravuje Maďarsko ve spolupráci s Moskvou rozšíření jaderné elektrárny Paks. Slovensko sice po určitém tlaku z Bruselu kývlo na přepravu plynu na Ukrajinu, ne však v takové míře, jak by Kyjev potřeboval.
Politolog Jacques Rupnik v analýze Ústavu pro středoevropskou politiku podotýká, že podobné rozpory nejsou ničím novým. Připomíná rok 2009, kdy tehdejší český premiér Mirek Topolánek svolal visegrádský summit na téma finanční krize. Státy se podle něj nejenže neshodly na řešení, ale neměly ani stejný názor na to, co se vlastně děje. „Současná ukrajinská krize je toho jen další ilustrací, máme čtyři země a přinejmenším tři odlišné pozice,“ dodává Rupnik.
Vůle spolupracovat zůstává
Další experti však zdůrazňují, že v případě V4 zdaleka nejde jen o politickou spolupráci, ale také o sektorovou. Daří se jí například rozvíjet infrastrukturní projekty. Náplní čtyřky je i posilování vztahů se zeměmi usilujícími o členství v EU. Nelze proto podle nich hovořit o celkové krizi skupiny.
Tomáš Strážay ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku tvrdí, že V4 není založena na „kamenných institucích“, ale na vůli spolupracovat a koordinovat pozice. „Faktem je, že V4 přetrvala navzdory tomu, že vizí poukazujících na její neopodstatněnost se během její existence objevilo už vícero,“ napsal pro deník Pravda.
Rozpočet fondu V4 roste
Jedinou reálnou instituci skupiny – její fond – přitom odborníci hodnotí jako stále efektivnější nástroj. Státy do něj přispívají rovným dílem, pro letošek se dohodly na navýšení rozpočtu na osm milionů eur. Prostředky plynou především na různé granty a stipendia.
Tři z členských zemí navíc mají společné hranice s Ukrajinou a přes odlišná politická stanoviska nemohou ignorovat z toho plynoucí bezpečnostní riziko. V4 i nadále deklaruje záměr vytvořit společnou bojovou skupinu čítající tři tisíce vojáků. Má fungovat pod záštitou NATO a EU a její náplň má být rozsáhlá – od humanitárních krizí po intervenci v ozbrojených konfliktech.
| Slovensko se může stát mostem |
|---|
| Slovensko na počátku července převzalo od Maďarska na rok předsednictví V4. Bratislava, která nemá tak vyhraněné postoje jako Varšava či Budapešť, by mohla zafungovat jako určitý most a uklidnit tření ve skupině. Slovensko dává najevo, že se chce více soustředit na ekonomická témata – na zvyšování růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti či dopravu, což patrně nebude vyvolávat větší kontroverze. „V4 funguje v záležitostech, kde dohody nevyžadují velkou dávku politického kapitálu,“ podotýká Edward Lucas. |
Expert na střední Evropu: Mám obavy o Maďarsko
Zahraniční politika Budapešti se může podle odborníka na střední Evropu z Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála orientovat stále více na Východ. „Jestli mám nějaké obavy o koherenci V4, tak se týkají právě Maďarska, kde se v posledních letech politická kultura radikálně proměnila,“ podotýká.
E15: V současnosti se zdá, že se postoje V4 rozcházejí. Na druhou stranu členové intenzivně jednají o regionální spolupráci v obraně. Jak to vnímáte a hodnotíte?
Rozdíly vycházejí z pohledu na Ukrajinu, ale tento pohled nikdy jednotný nebyl. Polsko na ni historicky nahlíží jinak než Česko či Maďarsko. Objevují se názory, že je visegrádská skupina na nic, když se nedokáže ani v takto závažné situaci domluvit. Rozdílné pohledy tu vždy byly i na vztah s Ruskem. Třeba v roce 2008, v době gruzínského konfliktu, mělo podobné názory Maďarsko se Slovenskem a na druhé straně Polsko s Českem. Bylo by ale chybou proto smysl existence V4 zpochybňovat, protože v tom ani nikdy nebyl. Na spolupráci v obraně se pracuje dlouho a věřím, že je možná, přestože zde máme odlišné bezpečnostní kultury. Visegrádská bojová skupina bude jedním z testů, dalším otevření trhu se zbrojním materiálem. Protože všechny země kromě Polska mají s výdaji na zbrojení problémy a mohou na tom ušetřit.
E15: Není především Maďarsko zemí, která se v rámci V4, ale i v EU, izoluje?
Jestli mám nějaké obavy o koherenci V4, tak se týkají právě Maďarska, kde se v posledních letech politická kultura radikálně proměnila. V současnosti se navíc proslýchá, že se ministrem zahraničí od podzimu stane Péter Szijjártó, který měl v Orbánově vládě na starosti ekonomickou spolupráci s Východem a tím se kurz maďarské politiky může ještě dále posunout. Přitom je důležité, aby se Maďarsko, které mělo řadu důvodů, aby se ve střední Evropě 20. století necítilo pohodlně, ve Visegrádu udrželo, protože V4 dokáže vztahy mezi zeměmi kultivovat.
E15: Jak může dění ve V4 ovlivnit slovenské předsednictví a slovensko-maďarské vztahy to, že se prezidentem stal Andrej Kiska?
Kiskova osobnost podle mne bude mít pozitivní vliv, protože si jako poradce vzal lidi, kteří v tomto směru nejsou zakomplexovaní. Robert Fico a Viktor Orbán jsou ale podobné osobnosti a chápou se. Slovenský premiér se v hospodářské politice od maďarského určitě inspiruje, líbí se mu trend získávání klíčových podniků pod státní kontrolu. Vztahy se v posledních letech vylepšují a díky platformě V4 se země potkávaly nejen na politické, ale i na úřednické úrovni i v době, kdy spolu státníci nemluvili.
E15: Polsko je v současné době v rámci EU velmi ambiciózní. Nehrozí, že pokud část V4 půjde opačným směrem, začne se od ní oddalovat a více se přimykat třeba k Pobaltí?
Poláci ale chápou, že jim V4 poskytuje efektivní nástroje. Větší riziko vidím v tom, že se rádi vidí ve skupině s Německem a Francií, ve Výmarském trojúhelníku. Ideální variantou by bylo, kdyby takto prosazovali zájmy Visegrádu v Evropské unii. Němci už pochopili, že čím pevnější V4 bude, tím klidnější jejich okolí bude. Navíc velmi dobře funguje osobní spolupráce Angela Merkelová – Donald Tusk. Někteří diplomaté v rámci V4 to ale takto nevnímají a tvrdí, že Polsko jedná příliš sólově.
