Trhy podobně jako jednotlivci čas od času propadnou iluzím a vytvářejí si vlastní verze reality. Aktuální vývoj amerických akcií je zářným příkladem. Našponované valuace by ospravedlnila pouze značná dávka perfekcionismu a ideální souběh budoucích událostí. Přitom širší makrovýhled zůstává mimořádně komplikovaný.
Mezi investory se stále častěji začíná skloňovat, že burzy začínají dopředu zohledňovat nástup umělé inteligence a její monumentální dopady na ziskovost firem. Je taková hypotéza smysluplná?
Příčiny kurzového vzestupu od začátku roku není obtížné dešifrovat. Anabáze kolem regionálních peněžních ústavů způsobila, že Fed začal klást přehnaný důraz na finanční stabilitu. Americká centrální banka tak navzdory robustnější hospodářské aktivitě přistoupí k méně agresivním restrikcím.
Kombinaci rychlejšího růstu a benevolentnější měnové politiky burziáni milují. Nicméně vitálnější ekonomika spojená s povzbudivým průběhem výsledkové sezony by sama o sobě nedokázala katapultovat americké indexy na nejsilnější úrovně od loňského srpna. Oživující ingredienci představuje umělá inteligence (AI). Správci peněz se upínají k názoru, že její nástup pomůže nastartovat dlouhodobě letargickou produktivitu.
To se podle optimistů propíše do plošného osekávání nákladů a markantního nárůstu korporátní profitability. Jde však o optimistický pohled. Přestože AI nabízí širokou škálu využití, nachází se celý systém v plenkách. Cesta k byznysové životaschopnosti může být dlouhá. Investoři si taktéž musejí položit dotaz, kdo sklidí benefity umělé inteligence. Každá širokospektrální přelomová technologie přináší vítěze a poražené. Neexistuje jednoznačná odpověď na to, komu bude náležet konečný triumf.
Například Microsoft v lednu vylepšil svůj vyhledávač Bing zapojením AI, což poslalo dolů akcie Alphabetu v obavách z ohrožení jeho výsostné pozice na poli vyhledávání. Alphabet však brzy ohlásil odvetné kroky: do vyhledávání taktéž ve větší míře integruje AI. Není tedy jasné, zda se na vrcholu udrží etablované giganty, nebo přijdou noví „disruptoři“.
Sázet na podniky podílející se na tvorbě infrastruktury pro AI taktéž není bez rizika. Akcie výrobců čipů explozivní cenový vzestup s ohledem na boom okolo umělé inteligence již zažily. Tržní kapitalizace společnosti Nvidia se od začátku roku nafoukla o více než 100 procent. Taková výkonnost je ovšem s ohledem na citelné střednědobé hrozby – vycházející například z narůstající rivality mezi USA a Čínou – neadekvátní.
V narůstající popularitě AI mezi správci peněz sehrává roli i očekávané monetární uvolňování. Restriktivní postoj bank zkracuje investiční horizont a portfolio manažeři se poohlížejí po aktivech s konkrétním a jistým výnosovým profilem jako například po vládních bondech. Laxnější politika naopak vede investory k preferenci abstraktních projektů s teoretickou ziskovostí v budoucnosti. V takovém momentě burziáni favorizují vzdálené budoucí teoretické výnosy nad reálnými brzkými riziky.
Nabízí se určitá, byť nedokonalá paralela s kryptem v roce 2021. Monetární otočka však není na pořadu dne. Fed se s úroky dolů nevydá a ke konci roku může proces kvantitativního utahování více zabolet. Sázka na akcie se od začátku roku vyplatila. Lze konstatovat, že jejich kupci měli pravdu – ovšem z nesprávných důvodů. V pozadí posilujících burz se skrývá předpoklad rychlého návratu k uvolněné měnové politice. Ta přiživuje opětovný zájem o technologie s nejistým a vzdáleným výnosovým profilem.
Umělá inteligence se bezesporu stane přelomovou záležitostí s nesmírným transformativním potenciálem. Nicméně názor, že již během letoška zafunguje jako všelék, který pozvedne trhy nahoru navzdory celé plejádě rizik, je iluzorní.
Autor je portfolio manažer ve společnosti Cyrrus.
