Ameriku nyní čekají „automatické škrty“, které potřebnou částku ušetří z poloviny na sociálních programech a z poloviny z výdajů na obranu. Týdeník Economist tuto pojistku přiléhavě přirovnává k pistoli, kterou si Kongres přiložil ke spánku jako výstrahu, pokud by jednání ztroskotala. A teď přišel čas stisknout spoušť. V Pentagonu z toho radost nemají. Včetně úspor za 450 miliard, které pro armádu Kongres schválil v létě, by na ministerstvu museli v příštích deseti letech ušetřit přes bilion dolarů.
Proti tomu se ohrazuje ministr obrany Leon Panetta. Hrozí, že USA budou mít na konci hubené dekády „nejméně vojáků od roku 1940, nejméně lodí od roku 1915 a nejméně letadel v historii“. Někteří škrty tak tragicky nevidí.
„Máme tolik letadel, že nám lezou ven ušima,“ tvrdí Gordon Adams, který na armádní rozpočet dohlížel v Clintonově administrativě. Obdobně se nechal slyšet i Panettův předchůdce Robert Gates: „Skutečně nám může hrozit nebezpečí na moři, když máme bitevní flotilu větší než dalších třináct zemí dohromady, z nichž jedenáct států je naším spojencem?“ Tyto protichůdné názory proti sobě stojí i v Kongresu, a není tak vůbec jisté, jestli poslanci pomyslnou spoušť úspor zmáčknou.
Mají totiž ještě rok na to, aby svoje rozhodnutí přehodnotili a případný dopad škrtů zmírnili. Záchrana Pentagonu možná nakonec bude to jediné, na čem se obě strany shodnou. Co to udělá se státním dluhem, je ovšem další věc.
