Vládní konsolidační balíček má potenciál snížit inflaci i růst HDP

Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v  letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k  HDP přesto v  mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 procenta HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.

Právě dobrá výchozí pozice byla jedním z  faktorů, které v  posledních letech umožnily expanzivnější fiskální politiku. Dlouhodobě je nicméně tempo zadlužování posledních let rizikové a pravděpodobně by vedlo ke zhoršení ratingu a  souvisejícímu nárůstu prémie u výnosů českých státních dluhopisů. Úsporný balíček, který vláda navrhuje, by měl v příštím roce podle odhadu ministerstva financí přispět k  poklesu deficitu sektoru vládních institucí na 1,8  procenta HDP oproti 2,9  procenta HDP bez konsolidace.

V  roce 2025 by následně měl schodek veřejných financí dosáhnout 1,2  procenta HDP oproti 2,4  procenta HDP přepokládaným v  dubnové prognóze ministerstva. Rozdíl v poměru deficitu k HDP je tak mezi oběma scénáři v roce 2024 1,1 procentního bodu a  v  roce 2025 1,2  procentního bodu. Proto se i  většina Komerční bankou odhadovaného efektu úsporných opatření na makroekonomické veličiny projeví již v příštím roce.

Konsolidační balíček podle nás pomůže ztlumit celkové inflační tlaky, avšak prostřednictvím pomalejšího růstu ekonomiky. V  příštím roce by v  porovnání se scénářem, kdy by konsolidační balíček nebyl přijat, měla být podle našeho modelového odhadu spotřebitelská inflace nižší až o 0,4 procentního bodu a růst HDP slabší až o 0,7 procentního bodu. V důsledku postupného působení by se úspory ve státním rozpočtu měly projevit v  inflaci ve zhruba obdobném rozsahu i  v  roce 2025. Dopad do HDP by už však měl být menší.

Autor je analytik Komerční banky.