Zápisník Jana Vávry: Až to praskne
Slovo bublina se teď skloňuje v různých kontextech, vždy v podtextu pak nese varování: Pozor, bude zle! Společnost se uzavírá do názorových bublin na sociálních sítích, a tím se stále více drolí, varují sociologové. Nemenší hrozbu představují bubliny finanční. Poslední dobou tuto nálepku od části velkých byznysových jmen schytávají kryptoměny, přestože jejich tržní kapitalizace dosahuje jen něco přes setinu hodnoty proslulé „dotcom bubliny“.
Množství podvodných ICO a pochybných altcoinů skepsi nahrává. Za nadhodnocené lze ale v éře levného kapitálu označit skoro vše, od nemovitostí po akcie Tesly. Jestli ono to ukazování na kryptoměny, respektive bitcoin, není spíš výrazem přání, aby „to prasklo“ právě tam, a ne jinde.
Hrozba číhá i ve volbách. Či spíše v absenci zájmu o politiku, varuje stále více iniciativ i mladých výrazných tváří. Ty se proto snaží nahnat vrstevníky k volebním urnám všemi způsoby. Místo „přemluv bábu“ razí heslo „přemluv kámoše“. V porovnání s dřívějším počinem Jiřího Mádla a Marthy Issové aspoň tolik neagitují za konkrétní „dobro“.
Majitelé kavárny Liberál vyvolali u některých svých hostů pozdvižení – chtěli „u sebe“ nechat besedovat Martina Konvičku a jemu názorově blízké osoby. Není holt liberalismus jako liberalismus, ten v podání rakouské ekonomické školy by takové starosti jistě neměl.