O bezita a nadváha jsou v ekonomicky rozvinutých zemích obrovský zdravotní problém. A stejně nepřehlédnutelné jsou jak fyzické následky nezdravého životního stylu, tak i jeho finanční dopady. O to pozoruhodnější jsou první data dokládající, jak se mění stravovací a nákupní zvyklosti lidí, kteří začali užívat nová léčiva na cukrovku a na hubnutí od dánské společnosti Novo Nordisk.
Vliv léků Ozempic a Wegovy zachytila společnost Walmart, která v USA provozuje síť obřích hypermarketů, jejichž součástí jsou také lékárny. „Vidíme mírné změny v porovnání s celkovou populací, méně plný košík. Méně položek a mírně méně kalorií,“ řekl šéf Walmartu John Furner minulý týden pro Bloomberg. Jako „mírné“ skoro nic to ale vypadá jen do chvíle, kdy data dáme do širších souvislostí.
Obezita je v USA epidemická, podle údajů CDC, amerického národního institutu veřejného zdraví, trpí nadváhou tři čtvrtiny tamní dospělé populace. Odhad zátěže pro ekonomiku je 1,7 bilionu dolarů ročně. V Evropě má podle Světového atlasu obezity touto chorobou do deseti let trpět 35 procent žen a 39 procent mužů. Ekonomický dopad se odhaduje na asi 2,6 procenta celkového evropského HDP. V Česku podle dat Státního zdravotního ústavu stojí nezdravý životní styl asi 520 miliard ročně.
Nové léky na hubnutí by ale tato data mohly časem zásadně změnit. Uživatelé Ozempiku ztrácejí za prvních šest měsíců medikace asi jedenáct procent váhy, lék navíc snižuje asi o dvacet procent riziko kardiovaskulárních chorob, které obezitu často doprovázejí.
Celá řada obřích korporací přitom staví svůj byznys model doslova na prodeji kalorií – typicky McDonald’s, Coca-Cola, Pepsi a další. Ty všechny mohou nakonec tratit, pokud se populaci podaří pomocí léků přesvědčit, aby méně jedla. Banka Morgan Stanley už v létě vydala prognózu, podle které do roku 2035 může Ozempic a další podobné léky brát až sedm procent americké populace. A to se promítne do spousty nesnězených hranolků a big maců.
Méně cukrovinek, méně alkoholu
Jenže data Walmartu ukazují ještě další trend: Lidé, kteří užívají léky tohoto druhu, nejenže konzumují méně kalorií, ale také nakupují méně nezdravých jídel. Je možné, a bude to jistě předmětem dalšího zkoumání, že mají menší chuť konkrétně na cukrovinky a slané snacky. Což může významně zasáhnout právě tento segment potravinářského průmyslu. A také nepijí tolik alkoholu – pokles je u uživatelů těchto léků až o šedesát procent.
Radikálně se k tomu vyjádřili koncem minulého týdne analytici banky Barclays. Podle nich nástup nových léků významně zasáhne segment fastfoodů, limonád, alkoholu a cigaret. Klientům doporučili sázet na to, že akcie poklesnou a společnosti z tohoto odvětví budou mít problém s obsluhou svého dluhu.
Burzy začínají reagovat už nyní. Akcie společnosti Novo Nordisk, dánské farmaceutické firmy, která stojí za léky Ozempic a Wegovy a za výzkumem léčby cukrovky a obezity, vyrostly za poslední rok o 70 procent. Novo Nordisk se podílí na dánském HDP asi ze dvou procent a v podstatě jeho přičiněním neupadlo Dánsko v letošním prvním pololetí do recese – bez příspěvku farmasektoru by se dánská ekonomika propadla o 0,3 procenta.
Naopak opačným směrem se vydaly akcie fastfoodů, cukrovinkových firem a pivovarů – Lindt se v pátek propadl o pět procent v reakci na zmíněné interview šéfa Walmartu pro Bloomberg, Nestlé o 3,4 procenta, padaly i akcie Danone, Unileveru, Anheuser-Busche a dalších. Fastfoody jsou přitom firmy, které z epidemie obezity za posledních dvacet let velmi profitovaly, třeba akcie McDonald’s od roku 2000 významně překonaly index S&P 500.
Inspirace pro českou vládu
Vliv na ekonomiku může být obrovský i v dalších sektorech. Pokud se léky na hubnutí začnou používat více, bude to mít dopad na zdravotnictví, jež bude muset vynakládat méně prostředků na léčbu chorob spojených přímo s obezitou. Profitovat z toho mohou i aerolinky, pro které každý kilogram váhy obézního cestujícího představuje vyšší náklady na palivo. A ukazuje se ještě další lekce – jak zásadní jsou pro malé země investice do školství, vzdělání, výzkumu a do lákání vysoce vzdělané pracovní síly. Dánsko to vše učinilo a výsledkem je mimo jiné i to, že jedna z nejrychleji rostoucích farmaceutických firem má sídlo kousek od Kodaně. Z toho si může vzít poučení také česká vláda, která to s investicemi do školství a výzkumu zrovna nepřehání.
Zajímavá je i vlastnická forma Novo Nordisku: o směřování firmy rozhoduje nadace, která drží většinu akcií s volebním právem. To významně pomáhá ve stanovování a udržování dlouhodobých cílů. Není náhoda, že všechny tři největší dánské firmy, Novo Nordisk, rejdař A. P. Moeller – Maersk a pivovar Carlsberg, jsou vlastněny obdobným způsobem. A nadace, jež je ovládají, navíc významně podporují univerzity a školy výzkumnými granty. To vytváří ekosystém, kde není objev léku jako Ozempic s potenciálně přelomovými důsledky jen náhodným jevem.
