Zářijová inflace opět překvapila, když místo očekávané stabilizace vzrostla v meziročním srovnání ze srpnových 17,2 procenta na rovných 18 procent. Vyšší byla i ve srovnání s předchozím měsícem. Nepřekvapivě se na cenovém růstu podepsaly energie, když v meziměsíčním srovnání plyn zdražil o 15,2 procenta, elektřina o 3,6 procenta, tuhá paliva o 6,9 procenta, teplo a teplá voda o 0,8 procenta. Otázka zní, co bude dál.
Zavedení úsporného tarifu pro domácnosti a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje by podle propočtů Komerční banky měly ve zbytku letošního roku snížit inflaci o zhruba dva procentní body. Potíž ale je, že opatření je plošné a benefitovat z něj budou i bohatší domácnosti, které navíc často vlastní i vícero nemovitostí. To by se následně mohlo odrazit ve vyšší poptávce a postrčit nahoru už tak vysokou jádrovou inflaci, tedy tu, která je očištěná o ceny pohonných hmot a potravin.
Druhé opatření, tedy zavedení cenového stropu, již tak jasné dopady nemá. Cenové stropy jsou oproti současným platbám domácností o zhruba 25–30 procent vyšší, což může vytvářet prostor k dalšímu cenovému růstu. Obavy budí i vývoj inflačních očekávání, která ve třetím čtvrtletí dále rostla. V horizontu jednoho roku firmy očekávají inflaci na úrovni 10,3 procenta, co je ale alarmující, v horizontu tří let na úrovni 7,5 procenta.
Je tedy zřejmé, že tomu, že by centrální banka dostala v dohledné době inflaci na dvouprocentní cíl, nevěří. Přesto se ale k dalšímu utažení měnové politiky neschyluje. Vyplývá to z vyjádření, která z ČNB přicházejí, přičemž ani finanční trhy už ve svých cenách takovýto krok nezahrnují. Inflace tak na vyšších úrovních zůstane zřejmě déle, než jsme doufali, a s ní i klíčová úroková sazba centrální banky.
Zdražování v Česku – Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022
