Svaz průmyslu a dopravy ČR je nástupnická organizace Českého svazu průmyslníků, který byl založen ještě před vyhlášením republiky. „Poslání svazu průmyslu se nezměnilo ani za 100 let. Naším úkolem bylo, je a bude zajistit u nás rovné podnikatelské prostředí a chránit zájmy zaměstnavatelů,“ říká současný prezident svazu Jaroslav Hanák.
Vznik Českého svazu průmyslu byl jistě důležitým činem. Kdo ze známých jmen se založení zúčastnil?
Založení svazu byl mimořádný čin. Pro český průmysl to byla nejvýznamnější událost celé historie. Jsem hrdý, že ho naši předkové založili ještě před vznikem samotné republiky, a to už v červnu 1918. Mezi zakládajícími členy byly významné osobnosti, které si připomínáme dodnes. Například František Kovářík, velkoprůmyslník z Prostějova, nebo ředitel pražských cukrovarů Hanuš Karlík. Z dalších velikánů jsou to Václav Klement, generální ředitel Laurin & Klement, Tomáš a Jan Baťovi nebo Karel Wichterle, spolumajitel firmy Wikov a otec Otto Wichterleho. Hodně velkých osobností Rakouska-Uherska zůstalo po rozpadu v Československu a byly to ony, kdo vzpamatoval naši republiku. Přestože svaz ve své stoleté historii narazil na války a změny režimů, v roce 1950 byl dokonce zlikvidován, průmyslníci byli vždy rychlejší a pružnější než vlády a politické organizace ve všech etapách.
Je to velké výročí, jak toho svaz využije?
Zahájili jsme celoroční komunikační kampaň. Chceme k průmyslu přitáhnout mladé lidi a představit ho jako perspektivní obor, kde se mohou uplatnit. Kampaní svaz veřejnosti připomene ikony průmyslu, otevře ale i otázku jeho budoucnosti. Se svými členy pak oslavíme výročí na Pražském hradě, s kolegy ze svazu také navštívím firmy v regionech.
Lišila se náplň práce tehdejšího Svazu průmyslníků proti dnešnímu svazu?
Poslání svazu průmyslníků je stále stejné, nezměnilo se ani za 100 let. Naším úkolem bylo, je a bude zajistit u nás rovné podnikatelské prostředí a chránit zájmy zaměstnavatelů. Vedeme sociální dialog s vládou a odbory. Připomínkujeme legislativní i nelegislativní návrhy, které mají vliv na byznys.
Pomohl vznik samostatné republiky v rozmachu průmyslu v Čechách respektive v Československu?
Rozhodně. V roce 1918 tvořilo Československo 21 procent území rakousko-uherské monarchie a obývalo jej 25 procent jejího obyvatelstva. Soustředily se v něm ale dvě třetiny veškeré průmyslové kapacity bývalé monarchie. Slovensko, Podkarpatskou Rus i Uhry živilo zemědělství. Za první republiky patřil textilní, sklářský a obuvnický průmysl u nás mezi nejvyspělejší na světě. Zbrojařský průmysl neměl v Evropě konkurenci. Spolu s dokončující se elektrifikací se rozvíjel i elektronický a energetický průmysl. České strojařské výrobky, obráběcí stroje a zboží spotřebního průmyslu byly také vysoce konkurenceschopné.
Čechy patřily před druhou světovou válkou mezi významné průmyslové oblasti v Evropě. Jak si stojíme v současné době?
Průmysl je tahounem české ekonomiky a v poslední době jeho produkce stále roste. Podíl průmyslu jako celku na HDP byl v roce 2016 téměř dvacet osm procent. Jeho podíl na hrubé přidané hodnotě byl přes třicet dva procent, dopravy a skladování pak téměř šest procent. Průmysl u nás v současné době zaměstnává téměř jeden a půl milionu lidí a doprava k tomu asi 275 tisíc lidí. Do hvězdného postavení se dostal automobilový průmysl. Mezi tahouny patří strojírenství, které má u nás také velkou tradici. Velmi se daří českému energetickému a elektrotechnickému průmyslu a IT. Naopak v poslední době trochu ztratil lesk průmysl textilní nebo obuvnický.
Lze poměrně úspěšné dědictví předválečné doby dnes nějak zužitkovat či se jím inspirovat?
Určitě. Například Baťa byl génius. Tento obyčejný švec měl odvahu odjet do Ameriky, kde rozpracoval svou vizi. Po návratu do Čech se stal světovou hvězdou obuvnického průmyslu. Byl obrovský vizionář, uměl pracovat s lidmi, a to nejen ve své firmě, ale i s celou společností. Jeho angažovanost ve zlínském regionu je příkladná a může být výzvou pro současné kapitalisty.
Výročí je i výzva k bilancování. V čem SP v novodobé historii výrazně uspěl a co by se dalo považovat za neúspěch?
Svaz navázal na svou historickou roli a povinnost reprezentovat klíčové zaměstnavatele a podnikatele v zemi. V poslední době se nám opravdu daří. Máme kvalitní představenstvo složené z mimořádných osobností českého průmyslu a dopravy. Pracují u nás vysoce profesionální pracovníci. To je obrovské plus. Za neúspěch podnikatelské sféry ale považuji její roztříštěnost. Někdy pozoruji i osobní spory a závist úspěchu. Zaměstnavatelé, podnikatelé a živnostníci by měli být jednotní, mít v čele ty nejschopnější lidi a využívat profesionální aparát. Například odbory to tak dělají a jsou sjednocené.
Co v současné době trápí Svaz průmyslu a dopravy, potažmo jeho členy?
Aktuální politická situace. Chceme mít rychle vládu s důvěrou, která se už konečně pustí do práce. Odstraní resortismus a bude řízena ve prospěch strategie a vize budoucnosti České republiky. Dále nás nejvíc trápí nedostatek kvalifikovaných a technicky vzdělaných lidí na trhu. Firmy musejí odmítat zakázky kvůli tomu, že nemají lidi. To je tragédie. Brzdí to růst české ekonomiky. Jednou přijde neodvratně krize, to je ekonomická zákonitost. Pak budeme litovat, že jsme mohli pomocí nových zakázek získat důležitou část trhu, ale neměli jsme na ně lidi. Třeba právě i kvůli tomu, že vláda byla pomalá v dovozu kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí, vinu na tom ponesou i odbory, které byly trvale proti tomu.
Čeho byste chtěli v nejbližší době dosáhnout?
Náš strategický cíl je dostat Českou republiku do dvaceti nejvyspělejších zemí světa. Ke spolupráci na něm chceme donutit i politickou reprezentaci, akademickou sféru a odborové centrály, protože je to v zájmu nás všech. Jedná se o střednědobý cíl a byl bych šťastný, kdyby se to povedlo.
| V silniční dopravě pracuje více než 40 let. Od roku 1991 je předsedou představenstva a prezidentem FTL – First Transport Lines Prostějov. Prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR se stal v roce 2011. |
