100 let průmyslu: ČKD dominovalo průmyslu téměř sedmdesát let | E15.cz

100 let průmyslu: ČKD dominovalo průmyslu téměř sedmdesát let

Michal Nosek

Michal Nosek

Strojírny Českomoravská-Kolben-Daněk byly od roku 1927 po řadu dekád jednoznačně vlajkovou lodí československého průmyslu. V roce 1998 se však místo dalšího rozvoje dostaly do zásadních problémů a jen těžko hledaly odbyt. Jednotlivé firmy a postupně celá skupina se dostaly do insolvence. Z této situace se holding ČKD již nevzpamatoval a v současné době žije jen několik podniků bývalého giganta.

ČKD se zrodilo z pěti strojírenských a elektrotechnických firem. Do názvu si dalo jména otců zakladatelů Emila Kolbena a Čeňka Daňka. Ale vžil se název Kolbenka, ještě nedávno se název používal jako synonymum pro továrnu. Spojený podnik se poměrně rychle stal více než konkurentem Škodových závodů a jednou z největších prvorepublikových firem vůbec.

Pod křídla koncernu ČKD patřila například i největší prvorepubliková automobilka Praga, Škoda naopak ovládala Laurin & Klement, dnešní Škodu Auto. Oba lídři vyráběli i části elektráren či parní lokomotivy. ČKD mělo v roce 1927 dvanáct tisíc zaměstnanců a vyrábělo například i pračky nebo ledničky. Na druhé straně k zakázkám firmy První Českomoravské, která tvořila předchůdce ČKD, patřila Petřínská rozhledna a Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Koncern se v následujících prvorepublikových letech intenzivně rozvíjel. Přibyly například motocykly a lékařské zařízení. Přicházely ale i speciální zakázky, k nimž se řadí lanovka na Petřín či napájení elektrických drah nejen pražského, brněnského, ale i bratislavského dopravního podniku.

100 let průmyslu: Počet elektráren za sto let vzrostl šestinásobně

Okupace a bombardování

Za druhé světové války ČKD Němci přejmenovali na Böhmische-Moravische Maschinenwerke a gros produkce tvořila zbrojní výroba pro německou armádu. V závěru války byla velká část výroby srovnána se zemí při spojeneckých náletech. Po osvobození byla továrna znárodněna, výroba se však brzy obnovila a strojírny se vrátily ke své předválečné produkci motorů, kompresorů a dalšího strojního zařízení. Významnou roli hrál i druhý pilíř, tedy lokomotivy, vagony a tramvaje.

ČKD

Po nástupu socialisticky řízeného hospodářství se struktura podniku měnila a postupně se začleňovala řada nových poboček. Od první poloviny šedesátých let nesl název jen ČKD. V roce 1963 se podnik rozšířil i o bývalou Ringhofferu vagonku Tatra Smíchov. K nejznámějším provozům ČKD vždy patřila výroba lokomotiv v Libni a tramvají právě v závodě ČKD Tatra na Smíchově. Podnik se postupně stal největším výrobcem tramvají na světě. V osmdesátých letech minulého století byla celá třetina tramvají jezdících na celém světě právě z produkce ČKD. V té době holding zaměstnával již padesát tisíc zaměstnanců.

Soud zastavil insolvenční řízení s ČKD Kutná Hora

Problémy s návratem tržního hospodářství

Od roku 1989 však začaly přicházet problémy. Roky svobody po sametové revoluci znamenaly pro průmyslového giganta postupný úpadek. ČKD Holding sdružující desítku strojírenských, elektrotechnických a dalších firem získala v manažerské privatizaci firma Inpro. Místo rozvoje ale následoval příval problémů. Tradičním odběratelům v bývalém východním bloku došly peníze a ČKD jen velmi těžko hledalo odbyt.

Jednotlivé firmy a následně celý holding se v roce 1998 propadly do insolvence. Problémy vedly i k tomu, že první rychlovlaky Českým drahám nakonec místo ČKD dodal italský Alstom pod názvem Pendolino. Pod hlavičkou skupiny ČKD zůstalo jen několik firem. Další firmy z bývalého holdingu mají jiné vlastníky nebo skončily úplně. Původní areál firmy v Praze také dávno neexistuje. Jeho část zabrala Sazka Arena. Další tovární haly vyklízejí pozice bytové a administrativní výstavbě. Největší světový výrobce tramvají a jedny z největších evropských strojíren se začaly hroutit před dvaceti lety

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!