Akcie, měny a názory Martina Gürtlera: Úroky a jejich paradox

Sídlo České národní banky

Sídlo České národní banky Zdroj: Kryštof Nosek

Pokud dnes ČNB znovu sníží úroky, půjde o další krok směřující k podpoře české ekonomiky aktuálně zkoušené tvrdými opatřeními proti šíření koronavirové nákazy.

ČNB sazby snížila o výrazných 50 bazických bodů již začátkem minulého týdne. Od té doby se objevily další negativní zprávy, týkající se přerušení výroby v automobilovém průmyslu. Po odstavení většiny provozoven v obchodu a službách je již paralyzována velká část českého hospodářství. Lze tak očekávat významné ekonomické dopady, které pravděpodobně povedou ČNB k snížení úrokových sazeb o dalších 50 bazických bodů.

ČNB nesmí zapomínat na svůj hlavní cíl a tím je cenová stabilita. V tomto ohledu její rozhodování znesnadňuje míra inflace setrvávající vysoko nad dvouprocentním cílem a také oslabující kurz české koruny.

Zatímco nižší úrokové sazby se do vývoje reálné ekonomiky promítnou nejdříve za rok, působení kurzu je takřka okamžité. To může vést k rychlému nárůstu cen obchodovatelných statků. Naopak více strnulé ceny neobchodovatelných statků zareagují na nižší poptávku až se zpožděním, či dokonce vůbec. Zásadní otázkou je totiž to, jak dlouho současný stav ještě potrvá. Krátkodobě tak můžeme být i svědky stagflačního vývoje.

Aktuální odvážné reakce centrálních bank je tak nutné brát jako jakýsi akt sounáležitosti v této těžké ekonomické situaci. Své místo zde jistě mají opatření zajišťující stabilitu finančního sektoru. Nižší úrokové sazby však mohou naplno působit až v době, kdy to bude kontraproduktivní. Paradoxním rizikem je tak nejen pro ČNB rychlé obnovení ekonomického růstu v druhé polovině letošního roku.