Akcie, měny a názory Viktora Zeisela: Phillipsovka vstává z popela

Euro, ilustrační snímek

Euro, ilustrační snímek Zdroj: profimedia

Již delší dobou vedou ekonomové spory o to, jestli Phillipsova křivka, která vyjadřuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem mezd, funguje. Mnohým se tento vztah může zdát samozřejmý, nicméně poslední dobou jsme nejenom v zemích eurozóny byli svědky dlouhodobých minim, co se týče míry nezaměstnanosti, zatímco mzdový růst byl spíše výjimkou.

Dlouho to platilo i pro Spojené státy. Zde ale platy přibližně přede dvěma lety akcelerovaly a poslední čísla z ledna ukazují na skutečně slušný růst. A konečně i v zemích eurozóny vidíme po velmi dlouhé době první náznaky toho, že Phillipsova křivka úplně neumřela.

Úterní dohoda mezi největšími německými průmyslovými odbory a zaměstnavateli ukazuje, že se i v eurozóně začínají hýbat ledy. Dohoda potvrdila náš předpoklad, že v Německu v průměru letos vzrostou mzdy o 3,2 procenta. A to nás ještě další dohody čekají. Zajímavá jsou například vyjednávání v německém státním sektoru. Ta by měla být ukončena již brzy.

Ve středoevropském regionu se Phillipsova křivka probudila již více než před rokem. Rekordně nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovní síly ženou mzdy nahoru nejenom v Česku – třeba zaměstnanci v Maďarsku si v průměru užívají dokonce dvouciferné zvyšování platů. To, že porostou platy v Německu, pomůže i v okolních zemích. Podnikatelé totiž nebudou tolik ztrácet konkurenceschopnost, a tak i letos budou moci svým zaměstnancům přidat. V Česku to letos podle našeho odhadu bude v průměru o víc než šest procent.

Autor je ekonomem KB