Vítězství Borise Johnsona v britských volbách je skloňováno ve všech pádech, především s ohledem na další postup týkající se brexitu. Již méně se mluví o dopadech na ekonomický vývoj Británie. Ten by, tedy krom brexitu, neměl být nijak dramatický.
Manifest Konzervativní strany by se dal shrnout heslem „bezpečnost především“. To je vidět i na fiskálních plánech konzervativní strany. Vládní výdaje by měly do roku 2023/2024 vzrůst o 2,9 miliardy liber ročně. Oproti tomu plán labouristů počítal s růstem výdajů o 80 miliard liber ročně. I tak by ale měla fiskální politika hospodářský růst podpořit.
Přesto ale dynamika HDP Velké Británie v příštím roce ubere na tempu. Zatímco v letošním roce očekáváme růst na úrovni 1,2 procenta, příští rok by to mělo být už jen 0,7 procenta. Za tímto zpomalením ale nebudou stát konzervativci, ale recese, která podle naší prognózy nastoupí ve Spojených státech. Na pomoc britské ekonomice pak podle nás přispěchá britská centrální banka, která ve druhé polovině příštího roku sníží úrokové sazby o 50 bazických bodů.
Kroky Borise Johnsona jsou nejvíce patrné na vývoji kurzu britské libry. Ta po vítězství konzervativců vůči americkému dolaru i euru posílila zhruba o dvě procenta. Kdeže ale tyto zisky jsou. Poté, co Boris Johnson oznámil, že chce prosadit zákon, který by zakazoval prodloužení přechodného období pro vystoupení Velké Británie z EU, libra o své povolební zisky přišla.
Na finanční trhy se opět vrátila nejistota, zda je tento plán reálný, a libra se vrátila zpět k úrovním okolo 0,85 libry za euro. Od toho se zřejmě neodlepí ani po celý příští rok.
