Akcie, měny & názory Jany Steckerové: Čekají bankéři na Godota?

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová Zdroj: Reuters

Příští týden ve čtvrtek zasedne k jednacímu stolu Evropská centrální banka. Vývoj ekonomické, respektive pandemické situace je značně nejistý, přičemž novou prognózu bude mít ECB k dispozici až v prosinci. Nastavení měnové politiky tak zřejmě v říjnu skončí beze změny.

ECB by si ale měla ujasnit, jaké nástroje k dispozici vlastně má a kdy a v jakém rozsahu je hodlá použít. Inflace v eurozóně se v září již druhý měsíc v řadě nacházela v záporném teritoriu a zde se bude zřejmě pohybovat až do jara příštího roku. Z tohoto důvodu ECB podle našeho názoru přistoupí k rozšíření stávajícího pandemického programu nákupu aktiv o dalších 500 miliard. Toto rozhodnutí předpokládáme na prosincovém zasedání. Otázka ale je, zda to bude stačit.

Prezidentka ECB Lagardeová nedávno uvedla, že opatření, která centrální banka přijala od letošního března zvýší inflaci o 0,8 procentního bodu a HDP o 1,3 procentního bodu do roku 2022. Dále dodala, že bez programu nákupu aktiv, který ECB spustila v roce 2015, by musela být depozitní sazba snížena na přibližně minus dvě procenta. Z toho vyplývá, že ekvivalentem snížení úrokových sazeb o 150 bazických bodů je nakoupení aktiv za 2,5 bilionu eur. Aby se tedy ECB podařilo dostat inflaci na cíl, musela by bilanční sumu navýšit o dalších 2,5 bilionu eur.

A to by nebylo možné, aniž by překročila limity stanovené na nákupy aktiv. Při snaze dosáhnout inflačního cíle tak bude muset být ECB značně vynalézavá. Zatím ale její snaha připomíná spíše čekání na Godota, který nakonec stejně nepřišel.

Autorka je analytička Komerční banky