Do voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva měsíce. Zároveň je uzávěrka pro odchod Velké Británie z Evropské unie nově posunuta jen do té míry, aby se Británie těmto volbám stihla vyhnout. Není však úplně jasné, jestli se to Spojenému království povede.
Zatím to vypadá, že buď Británie k 12. dubnu opustí EU bez dohody, nebo dojde k dalšímu, delšímu prodloužení období vyjednávání, ovšem pod podmínkou, že se zúčastní evropských voleb. Problémem těchto voleb jsou ale extremistické strany či strany vymezující se proti establishmentu jako italské Hnutí pěti hvězd nebo německá AfD. Ty by mohly dohromady získat až 30 procent, avšak jejich samotné programy se liší do takové míry, že je téměř nemožné, aby se mezi sebou na něčem konkrétním dohodly.
Mohou ale zkomplikovat hlasování včetně jmenování klíčových postů EU včetně prezidenta ECB, předsedy Evropské rady či Evropské komise a také brzdit integraci EU. Pokud se Británie zúčastní voleb, bude to ku prospěchu právě těmto stranám. Britští konzervativci totiž patří k euroskeptickému jádru a Nezávislí jsou ve frakci se stranami jako AfD a Pět Hvězd.
Vzhledem k obvykle malé volební účasti se sice nemůžeme plně spolehnout na průzkumy veřejného mínění, ukazují ale s velkou pravděpodobností, že to koalice konzervativní EPP spolu se sociálními demokraty bude mít tentokrát těžké. Jejich čtyřicetiletá dominance je pravděpodobně u konce, neúčast Británie na volbách jim ale k nějakým hlasům navíc může pomoci. Alespoň něco pozitivního tak rychlý brexit bez dohody může přinést.
