To, co před několika měsíci předložil ministr zdravotnictví Němeček, je mimořádně tvrdá norma, která Česko posouvá do těsného závěsu za protestantské země severu Evropy, známé svým „vymítáním neřestí“.
V oblasti kouření zákon vytlačuje ty, kdo holdují klasickým i elektronickým cigaretám, z restaurací, barů, kaváren i čajoven, zakazuje kouření na veřejných akcích typu koncertů, tanečních zábav a hudebních festivalů. Co se týče alkoholu, bude muset být v každé hospodě jeden nealko nápoj levnější než pivo a na sportovních akcích by nesmělo být prodáváno nic silnějšího než desítka. Počítá se, že oběťmi nového zákona se stanou některé provozovny v menších městech a na vesnicích a také až čtvrtina čajoven kvůli zákazu vodních dýmek.
Zákon svou razancí dává vzpomenout na americký zákon o prohibici z roku 1919, který prosadila skupina sufražetek s vysoce morálním argumentem, že muži by neměli část své mzdy propíjet. Výsledkem byl raketový vzestup mafiánských struktur
Vládní návrh vyvolal svým prohibičním charakterem velkou diskuzi. Právě proto dnes v parlamentu leží neuvěřitelných 220 pozměňovacích návrhů, z nichž 53 podpořil i sněmovní zdravotní výbor. Výsledná podoba zákona je tedy zatím otevřená. Nikdo ovšem nepochybuje, že za pár let přijde další novela novel, která zakáže kouření kompletně a přistoupí na švédský model zdanění alkoholu.
Už tento zákon svou razancí dává vzpomenout na americký zákon o prohibici z roku 1919, který prosadila skupina sufražetek s vysoce morálním argumentem, že muži by neměli část své mzdy propíjet. Výsledkem byl raketový vzestup mafiánských struktur zajišťujících nelegální výrobu a distribuci alkoholu. Vznikla kultura „speakeasy“ barů, kam se vstupovalo po vyslovení hesla. Tuhle éru dnes v Praze připomíná Suterén bar, kde se – jako vzpomínka na časy prohibice – podává alkohol v hrnečcích na kávu. Přejdou za pár měsíců do podobných režimů dnešní kuřácké bary a skončí tak i ty, kde se prodává alkohol? Dost možná.
Protikuřácký zákon není výsledkem úletu skupiny zdravímilovných úředníků. Je to jedna bitva ve velké kulturní válce, kterou už tři desetiletí na Západě vedou elity proti „neuvědomělé“ většině populace. Po letech, kdy nositeli represivních zákonů byla krajní levice a krajní pravice, vstoupil na scénu fenomén autoritářství středu. Tedy lidí, kteří se politicky rekrutují ze standardních stran a hnutí a kteří se rozhodli změnit kulturní vzorce chování lidí restriktivními zákony. Tímto zákonem to rozhodně nekončí.
Autor je komentátorem týdeníku Reflex
