Československému hospodářství desetiletí škodila politika

Úspěch v Bruselu. Výstava Expo 58 byla vstupenkou do šedesátých let, zlaté éry tuzemského socialismu.  Reformy a obchod se Západem netrvaly dlouho

Úspěch v Bruselu. Výstava Expo 58 byla vstupenkou do šedesátých let, zlaté éry tuzemského socialismu. Reformy a obchod se Západem netrvaly dlouho Zdroj: Profimedia

Tuzemská ekonomika šla do poválečné éry s předpoklady stát se štikou Evropy. Výrobní kapacity byly takřka nedotčené nálety, země nabízela dostatek technické inteligence a nápadů. Na investora však čekaly marně.

Postavení Československa na hospodářské mapě poválečné Evropy budilo respekt. Československá ekonomika byla zhruba dvakrát větší než rakouská či portugalská a svou velikostí se blížila zemím jako Švýcarsko nebo Švédsko. Produkcí na jednoho obyvatele země převyšovala Rakousko i Itálii a blížila se úrovni Finska. Směrem na Východ hledalo Československo rovnocenného partnera jen stěží. V roce 1948 měla země o třetinu vyšší ekonomickou úroveň než Sovětský svaz a na hlavu vyrobila zhruba čtyřnásobně více než Rumunsko.

Přestože se Československo svou hospodářskou výkonností řadilo k Západu, odmítlo v létě roku 1947 na popud Sovětského svazu účast na poválečném plánu obnovy Evropy z pera tehdejšího amerického ministra zahraničí George Marshalla. Plán sdružoval země, které se měly v příštích dekádách stát i díky americkým investicím a know-how ekonomickými lídry Evropy. Československo poplatné sovětskému vlivu se o dvě léta později vydalo směrem přesně opačným, a v roce 1949 tak stálo u zrodu Rady pro vzájemnou hospodářskou pomoc (RVHP).

Ekonomické partnerství s méně vyspělým Východem, stejně jako postupně zastarávající systém plánovaného řízení hospodářství, který nedokázal reagovat na nové ekonomické podněty, vedly během dekád k ústupu Československa z předválečných pozic. Na počátku sedmdesátých let tak byl ekonomický výstup země na obyvatele podle statistik výzkumné společnosti Maddison zhruba dvojnásobný oproti roku 1948, kdežto životní úroveň v Rakousku nebo v Německu byla už oproti poválečnému stavu zhruba čtyřnásobná.

Bratrská výpomoc. To nejlepší z českého průmyslu často putovalo v rámci RVHP na východní pláněBratrská výpomoc. To nejlepší z českého průmyslu často putovalo v rámci RVHP na východní pláně | Profimedia Bratrská výpomoc. To nejlepší z českého průmyslu často putovalo v rámci RVHP na východní pláně

Sametová revoluce zastihla Československo na chvostu Evropy. Země nemohla konkurovat žádné ze západních ekonomik, nejblíže českým poměrům bylo Řecko, i to však vykazovalo v okamžiku českého převratu takřka o čtvrtinu vyšší výstup ekonomiky přepočtený na jednoho obyvatele.

Náskok, který nabraly západní ekonomiky v dobách studené války, se od roku 1989 podařilo dohnat jen zčásti. Na cestě za svobodou startovalo Československo na polovině životní úrovně svého někdejšího rakouského vzoru, poslední čísla Evropského statistického úřadu prozrazují, že ekonomická úroveň Česka je stále oproti Rakousku zhruba o třetinu nižší.
Jedinou západní ekonomikou, kterou se České republice podařilo pokořit, tak prozatím zůstává jen Řecko.

Výjimka potvrzuje pravidlo. Až na ojedinělé případy typu agrokombinátu Slušovice se novými technologiemi nikdo nezabývalVýjimka potvrzuje pravidlo. Až na ojedinělé případy typu agrokombinátu Slušovice se novými technologiemi nikdo nezabýval | profimedia Výjimka potvrzuje pravidlo. Až na ojedinělé případy typu agrokombinátu Slušovice se novými technologiemi nikdo nezabýval