Ne že by nová norma nepřinášela i dobré věci. Po 20 letech se konečně smažou mnohé takzvané zbytkové tresty. Postiženým totalitní zvůlí se navýší nespravedlivě malý důchod na průměr, aby se dostali alespoň na dohled luxusnímu stáří Milouše Jakeše. Pokud odbojáři získají status veterána, možná ministr obrany najde nějaké to místo v armádních lázních. Hlavní část zákona ale bohužel přebije veškeré pozitivní aspekty normy.
Od samého počátku vyvstával problém, jak vměstnat historickou pravdu do úřednických tabulek. Nejprve se, pro jednoduchost, ze zákona šmahem vyloučili všichni komunisté. Tento akt však zcela ignoroval podstatnou část disentu po roce 1968. Pak se naopak zákon zkomplikoval škatulkováním na účastníka „odboje“ a méněcenného „odporu“. I to nakonec padlo. Přesto zákon nechává nebezpečný prostor pro řádění byrokrata v tragických lidských příbězích z časů totality.
Vezměme si jen nejznámější příběh odboje nedávno zesnulého Ctirada Mašína. Jak byrokrat posoudí Mašínovo zabíjení kvůli penězům či podřezání spoutaného a omámeného esenbáka, o němž jej učili v bolševickém kurzu branné připravenosti? Neuvidí v jeho jednání onu „zavrženíhodnou pohnutku“, která dle zákona odbojářský odznak odpírá?
Legislativnímu zmetku neprospívá ani to, že ač ocenění formálně uděluje ministerstvo obrany, podklady bude fakticky připravovat Ústav pro studium totalitních režimů. Tam dostal tuto agendu na starost kontroverzní exšéf ústavu Pavel Žáček. Případným souhlasem či zamítnutím ze strany Žáčka (ministerstva) navíc celé úřední martyrium nekončí. Lze se odvolat k jakési „etické komisi“. Ta zatím neexistuje, ale bude to výsostně zpolitizovaná záležitost. Členy mají jmenovat poslanci, senátoři, prezident a zcela nepochopitelně i ÚSTR, jehož nálezy bude etická komise přezkoumávat.
Nelze se navíc utěšovat, že sporných nálezů mnoho nebude. Jde o hodně. Sto tisíc korun (či 50 tisíc pro pozůstalého partnera) je pro odbojáře v důchodovém věku balík peněz. Z pendlování mezi byrokraty ministerstva obrany, Žáčkovým odborem a etickou komisí politiků, z nichž každý bude uplatňovat jiný výklad nejasného zákona, mohou antikomunisté místo peněz získat spíše jen odpor k dalšímu režimu.
