Jak je na tom ODS na všech frontách personálně špatně, ilustruje liknavý postoj špiček ODS k aféře Martina Kocourka. Několik dnů na vysvětlení mu dává k dobru místopředseda strany Pavel Drobil, známý to obchodník „znič nahrávku a udělám tě náměstkem“. To už začíná být hodně černý humor.
Nečas by měl přestat se salámovou metodou postupného odvolávání svých nejkřiklavějších personálních omylů. Měl by se pokusit o vdechnutí druhého života minimálně ministerské reprezentaci za ODS. Po odepsaném Alexandru Vondrovi ztrácí premiér v Kocourkovi poslední silné zastání ve vládě. Zbytek ministrů ODS je druhá liga (Chalupa, Bendl), nebo oponenti (Pospíšil).
Nečas nemá na výběr – pokud si chce uchovat svou vnitrostranickou pozici, musí vsadit na nové koně. Ze zálohy může povolat jako protiváhu Miroslava Kalouska snad posledního použitelného ekonoma ve straně Michala Doktora. Pražská poslankyně Jana Černochová toho o obraně neví moc, ale jistě ne méně než diplomat Vondra. V případě celkové obměny vlády jsou k dispozici na školství Walter Bartoš, na zdravotnictví třeba Boris Šťastný a několik senátorů s úspěchy z komunální politiky jako starosta Teplic Jaroslav Kubera. Nezkušenost nováčků by mohl Nečas dobře zředit i nominací někoho ze spřátelených ekonomů z NERV. Kvalitní náhradou za Kocourka by byl třeba i šéf Hospodářské komory Petr Kužel.
Jen nová jména ale Nečase nezachrání. I kdyby se protikorupční policie nemusela zajímat už ani o jednoho ministra či místopředsedu ODS, „vláda boje proti korupci“ je už nyní nezapomenutelná. Kocourkova aféra by měla Nečase pobídnout alespoň k okopírování nového slovenského zákona o prokazování původu majetku. Ten není dokonalý, alespoň však nutí korupčníky vymýšlet složité trasy přes švýcarské schránky a utajené podíly. Strýčkové Vikové a zbohatlé penzistky by se ale už okolo české politiky měli přestat ukazovat.
Pokud Nečas nevyhází korupcí pošpiněné spolustraníky z vlády a neprosadí prokazování majetku pro veřejně činné osoby v politice, pak bude čím dál více připomínat slovenskou expremiérku Ivetu Radičovou. Bílou vránu v černém hejnu, která osamocená nemůže udávat směr. Určitě ne dlouho.
