David Klimeš: Trichet marně válčí u Thermopyl

Jean-Claude Trichet

Jean-Claude Trichet Zdroj: reuters

Nepřipadá si Jean-Claude Trichet trochu jako Leónidás u Thermopyl? Bitvě se nelze vyhnout, ale nelze ji vyhrát. Maximálně je možné se zapsat do historie heroickým odporem vůči přesile. Zoufalé nakupování španělských a italských bondů včera sice zapůsobilo, ale ECB nemá mandát ani prostředky měsíce či roky masivně intervenovat ve prospěch společné měny.

Monetarizace dluhů členských zemí eurozóny prostřednictvím nákupčích ECB je tak tou nejtragičtější cestou ke společné evropské fiskální federaci.Intervence ECB na sekundárních trzích včera dovolila Italům a Španělům úlevně vydechnout. Jenže Trichetův první úspěch se v mnohém podobá první výhře Leónida u Thermopyl. Úspěch v úvodu hrstku Helénů psychologicky výjimečně vzpružil a Peršany zaskočil.

Ale šlo o první den bitvy. I ECB slavila snížení rizikové přirážky u španělských a italských dluhopisů, ale všude okolo v Evropě i ve světě bylo vidět jen marnost. Aby Trichet udržel eurozónu nad vodou, musel by takto masivně začít intervenovat pravidelně. A na to nemá v delším horizontu podobně jako Leónidás dost síly.

ECB je navíc k boji proti evropské dluhové krizi zcela nevhodná instituce. Když Axel Weber pokládal svou kandidaturu na šéfa banky, bylo to právě kvůli nákupu dluhopisů krachujících států. Přesto při pomoci Irům a Řekům uznával, že ECB své portfolio ještě zvládá. Co si myslí teď? ECB tiskne peníze proti riskantním dluhopisům už i pro největší evropské ekonomiky a koleduje si o profackování eurozóny pořádnou inflací.

Trichetovi ale jeho heroický boj nelze vyčítat. Do role Leónida byl dotlačen neschopnými evropskými lídry. Merkelová, Zapatero a další jsou raději na dovolené, než by udělali rázný krok k ukončení evropské krize. Sám Trichet se zmínil, že pro krachující státy eurozóny by tu měl být onen vychvalovaný val EFSF. Avšak vzhledem k tomu, že Německo by ho po pomoci Irům, Řekům a Portugalcům nejraději hibernovalo, aby německý daňový poplatník už nemusel vytahovat z kapsy ani euro, zbývá role zachránce zase jen na ECB.

Evropští státníci řešením problémů eurozóny promarnili skoro dva roky. Pokud se ji za každou cenu rozhodli udržet, neměli se vyhýbat plnohodnotnému eurodluhopisu (je tu třeba propracovaný plán takzvaných e-bondů a Evropské dluhové agentury šéfa euroskupiny Junckera). Váháním na nekonečné sérii mimořádných summitů se ale připravili o možnost důstojného zkrocení evropské dluhové krize. Ani Leónidás u Thermopyl, tedy Trichet na trzích, z nich už nesejme cejch, že eurozónu a potažmo celou unii přivedli do většího marasmu, než bylo nezbytně nutné.