Ano, to je táž agentura, která v červenci jako první snížila známku i USA. Francouzský premiér zkazky o snížení ratingu od velkých agentur označuje za nesmysly, ale co má dělat – popírání reality má v popisu práce. Německo, Evropská centrální banka i záchranný val EFSF musejí zatím vymyslet, jak dál. Mnoho cest na výběr není.
Až dosud se v krizi státy eurozóny dělily na „tříáčkové“ vzorňáky a předlužené hříšníky. Na této logice byl následně postaven i EFSF, v němž za většinu půjček ručí právě vzorňáci. Jakmile by ovšem velká (a dosud vzorná) Francie z tohoto klubu vypadla se svým pětinovým podílem na EFSF, celý euroval by byl rozvalen.
Francie může hon na druhou největší evropskou ekonomiku považovat za nespravedlnost. Francouzské banky sice napůjčovaly v krachující jižní Evropě na všechno od mopedů po velké firmy, ale sám francouzský stát nemá nepřekonatelné problémy se svým dluhem. Poptávka po desetiletých dluhopisech naposledy třikrát překonala nabídku a úrok se vrátil těsně nad tři procenta. Francie je ale v očích trhů zjevně slabým kusem ve stádu vzorňáků. Zatímco Nizozemci či Finové si půjčují ještě zhruba o půl procenta levněji než klíčové Německo, Francie si půjčuje s jednoprocentní přirážkou.
Pravděpodobné snížení francouzského ratingu od velkých agentur v podstatě znamená konečné vyjasnění situace na nepřehledném evropském bojišti. Přidávání dalších palebných nástavců na bazuku EFSF už není možné. Záchranný fond bude mít spíše co dělat, aby se z bazuky nestal prak se zpuchřelou gumou. Pohádky o zázračném rytíři, který přicválá do Evropy za minutu dvanáct, a je jedno jestli z Číny či z Mezinárodního měnového fondu, už pomalu také vyčpívají.
Zbývá tedy jediné řešení. To nejhorší. ECB rozjede rotačky a vrhne se na monetarizaci dluhu. To je konec snu o euru coby německé marce s jiným jménem. Všichni ale nepláčou. Francouzské noviny nadšeně volají po slabší měně a rozpuštění dluhu inflací. François Mitterrand si možná kdysi na Helmutu Kohlovi vymohl společnou měnu. Ale teprve Nicolas Sarkozy o dvě dekády později donutil Angelu Merkelovou, aby se euro stalo otiskem francouzského franku.
