Sotva se tak stalo, ohrožuje český průmysl i celou ekonomiku nová recese. Nemusí být ale tak zle. Informace a data přicházející ze světa v posledních dnech a týdnech přinášejí více naděje, přesněji řečeno méně skepse než ve druhé polovině loňského roku.
Zahraniční tahouni
Popořadě. Český průmysl drží nad vodou především automobilky. Jejich produkce stoupla o 21 procent. Bez automobilek by tempo růstu průmyslové výroby bylo sotva poloviční. Naopak téměř o desetinu klesla produkce počítačů a elektroniky, nicméně o rok dříve se v tomto odvětví výroba o čtvrtinu zvýšila.
Statistika tržeb ukazuje, že český průmysl loni táhla především zahraniční poptávka. Tržby z vývozu meziročně stouply o 16,2 procenta, zatímco tržby z domácího prodeje klesly o 0,4 procenta. Při stagnující domácí poptávce se tak do vývoje v průmyslu plně promítají výkyvy ve světě, zejména v eurozóně. Hodnoty korelací českého průmyslu s německým indexem Ifo a průmyslovou produkcí či s indexem nákupních manažerů v eurozóně, již beztak vysoké, se ještě zvýšily.
Vývoj nových zakázek na konci loňského roku naznačuje pokračování této tendence i v letošním roce. Zatímco nových zakázek ze zahraničí v prosinci meziročně přibylo o 10,3 procenta, tuzemských zakázek bylo o 17,1 procenta méně. Tato data korespondují s negativním výhledem pro domácí investiční aktivitu, spotřebitelskou poptávku či vládní výdaje. Zahraniční poptávka by naopak letos mohla být o něco vyšší, než jsme se mohli domnívat ještě před pár týdny.
Řecká překážka
Za poslední dva měsíce se ve většině zemí publikujících index nákupních manažerů hodnota tohoto ukazatele zlepšila. V Německu, které nás kvůli významu pro český průmysl zajímá nejvíce, se tento indikátor dokonce přehoupl přes hranici 50 bodů oddělující konjunkturu od recese. Podobně je na tom Rakousko a Polsko, další významní obchodní partneři. Náznaky zlepšení nepřicházejí jen z Evropy. Nezaměstnanost v USA klesla, situace v ekonomikách BRIC vypadá také o něco lépe.
Zatímco reálná ekonomika projevuje tendenci k oživení a zrychlování, v cestě stojí jedna důležitá překážka: dluhová krize v eurozóně. Její další eskalace by opět mohla zvířit obavy ze zamrzání bankovního systému a z přiškrcení reálné ekonomiky omezením úvěrů. Hlavní rozbuškou je Řecko a opětovné selhávání při hledání cesty, jak stabilizovat veřejné finance této země. Jen o trochu méně beznadějná se zdá být situace v Portugalsku.
Zima a statistiky
Krize nekrize, současné mrazy jistě svědčí výrobcům a distributorům tepla, plynu a elektřiny. Současné arktické počasí se jistě projeví na jejich výsledcích za první čtvrtletí a ovlivní i celkové statistiky průmyslové produkce v tomto období. Pro představu, pokles průměrné měsíční teploty o jeden stupeň Celsia se projeví zvýšením měsíční spotřeby elektřiny zhruba o 70 gigawatthodin. Takže alespoň něco pozitivního lze na té sibérii nalézt, pokud na ni hledíte z úhlu průmyslových statistik, případně majitelů akcií firem z energetického sektoru.
Autor je hlavním ekonomem Patria Finance
