Zatímco v Česku se politici a komentátoři dohadují, zda komunální či krajské volby jsou nebo nejsou referendem o vládě, v Německu jsou tak de facto brány každé volby. Každé větší hlasování totiž ukazuje, jak na tom politické strany jsou, ať už jsou ve vládě, nebo v opozici. A tedy jaké politické trendy se dají v blízké budoucnosti očekávat. Příkladem za všechny budiž čerstvé víkendové volby v Dolním Sasku.
Ve druhé největší spolkové zemi, kde žije bezmála osm milionů lidí, vyhrála suverénně vládnoucí sociální demokracie (SPD), takže se může zdát, že volební výsledek je jen potvrzením úspěšnosti politiky kancléře Olafa Scholze a jeho semaforové koalice se Zelenými a „žlutými“ liberály z FDP. Jenže SPD proti minulým volbám ztratila 3,5 procenta, takže to nebylo zase tak slavné. Naopak, shodují se komentátoři, se ukazuje, že s vládnutím SPD panuje nespokojenost, kterou na lokální zemské úrovni brzdí jen výrazné osobnosti, jakou je současný ministerský předseda Dolního Saska Stephan Weil.
Na poslední chvíli opadla podpora Zelených
Bývalý primátor dolnosaské metropole Hannoveru vládne v Dolním Sasku deset let. Nejprve se Zelenými, pak ve velké koalici s CDU. Je konsenzuální, nedělá skandály, lidé mu věří. Koaliční vládnutí se po volbách změní, protože Weil slíbil opět koalici s vládnoucími Zelenými, což po volbách také početně vychází. Zelení totiž patří mezi vítěze voleb v Dolním Sasku, neboť během pěti let nabrali více než pět procent hlasů. Chtěli ještě víc, v průzkumech se blížili dvaceti procentům a málem už už přeskakovali CDU, jenže těsně před volbami se jejich podpora mírně propadla. Stalo se tedy přesně to, co před parlamentními volbami: velká podpora Zelených nakonec částečně vyprchala a voliči raději šli na distanc pochybností.
Protestní AfD získala 11 procent
Druhým pomyslným vítězem voleb v Dolním Sasku je Alternativa pro Německo (AfD). Strana, jejíž protest proti tradiční politice obvykle zabírá v bývalých východních zemích sjednoceného Německa, se přehoupla přes pětiprocentní hranici a bude mít v zemském parlamentu 18 mandátů! Skoro 11 procent pro AfD je skutečný šok, který ukazuje, že vláda Olafa Scholze má oprávněný strach z narušení sociálního smíru. AfD kritizuje vládní postup v boji s inflací a energetickou krizí, je to strana výrazně proputinovská, což může vážně zamíchat německou politikou po válce na Ukrajině. Vládní balíček s ohromnou dávkou finanční pomoci ve výši 200 miliard eur, který kritizuje celá Evropa, přišel evidentně pozdě. AfD proto snadno sebrala zisky za svou kritickou práci proti vládě a doufá, že se jí to bude dařit i v jiných zemských volbách.
Výsledek AfD je překvapivý i proto, že Dolní Sasko patří ke konzervativním společnostem v rámci německé federace. O to víc překvapuje přesun ke krajní pravici, která kromě paušální kritiky nenabízí moc alternativních scénářů, jak na současnou krizi. Je zajímavé, že problémy vlády s vyrovnáváním dopadů krize přinášejí body pravicové straně na okraji spektra, zatímco hlavní pravicová opoziční strana CDU, která ještě před rokem vládla celému Německu a dodnes vládne v Dolním Sasku, přišla o dalších pět procent hlasů. Buď je vedení CDU, které dnes šéfuje Friedrich Merz, v čase války příliš loajální vůči vládě, anebo zkrátka není schopno nabídnout zajímavou alternativu.
Když stál chléb 420 miliard a Němci topili markami. Příběh hyperinflace 1923:
Vládnoucí liberálové budou mimo zemský sněm
Německo je podle všech ukazatelů na hranici recese, na rok 2023 ji předpovídají i významné instituce, jako je mnichovský ekonomický institut Ifo, lidé šetří a nenakupují, obchodníci si stěžují na prudký pokles tržeb, lidé se bojí, že přes zimu dobře nezatopí a přijde další vlna covidu. Situace je napjatá, vládu kritizují skoro všichni, i politici ve vládních stranách. Přesto nejsilnější opoziční strana nevyhraje volby ani ve velmi konzervativní spolkové zemi a přenechává své hlasy krajním pravicovým silám. Lidé v Dolním Sasku nedůvěřují ani vládnoucí FDP. Liberálové přišli o dvě a půl procenta, budou mimo zemský sněm, a tedy s nulovým vlivem na politiku v této významné spolkové zemi. Slovem – katastrofa. Daň za kličkovanou, kterou na postu ministra financí předvádí šéf FDP Christian Lindner? Možná, ale hlavně zklamání z toho, že FDP nenabízí účinný recept na krizi, kromě sypání peněz na hlavy lidí.
Levice mizí, krajní pravice sílí
AfD bere protestní hlasy i radikálnější levici. Die Linke sice nebyla ani v končícím parlamentu Dolního Saska, ale v těchto volbách přišla o další dvě procenta hlasů. Levice pomalu mizí z politické mapy, lidem, kteří mají existenční a sociální problémy, konvenují radikálně pravicové síly. I to je zpráva, která po těchto volbách v Dolním Sasku letí do Berlína a neměla by být přeslechnuta.
Jak vidno, dolnosaské „referendum o vládě“ nabízí mnohovrstevnaté informace, které je třeba ještě promyslet a rozebrat. Každopádně v jedné věci je proti Česku zásadní rozdíl: nikdo se nepře o tom, zda vláda vyhrála, nebo ne, neboť je jasné, že vládní strany získaly, víc než se čekalo. Vláda má ještě šanci, i díky Hannoveru. Kvůli vládě se opravdu vyplatí pečlivě sledovat všechny volby a počítat a analyzovat, aby bylo jasnější, co bude dál…
