Dominik Stroukal: Řekové si hodují, když jim jiní půjčují | E15.cz

Dominik Stroukal: Řekové si hodují, když jim jiní půjčují

Dominik Stroukal
Dominik Stroukal
• 
ZDROJ: stroukal.cz

Dominik Stroukal

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
5

Investoři jsou ochotni platit za to, aby mohli půjčit řecké vládě. Jen si představme, jak zvláštně by znělo, kdyby někdo něco takového řekl před deseti lety, když se nejzadluženější evropská ekonomika dostala na pokraj bankrotu. Doba se ale změnila.

K tomu ale později, protože jedna věc se nezměnila vůbec. Řecká ekonomika je v katastrofickém stavu. Hrubý domácí produkt země očištěný o růst cen je dnes na úrovni roku 1998. Téměř čtvrt století se v Řecku zastavil čas. Pokud bychom byli přesnější, pak do roku 2007 ekonomika rostla, ale od té doby ztratila téměř třetinu svého reálného objemu.

Nezaměstnanost sice v posledních letech klesala k současným 15 procentům, ale už přes deset let je na dvouciferných hodnotách. Spolu se Španělskem na tom v Evropské unii nikdo není hůř. Je to země, kde je více než pětina ekonomiky v šedé zóně.

Do toho všeho se řecká vláda rekordně zadlužuje. Dluh měřený k HDP roste už jen kvůli tomu, že ekonomika dlouhodobě padá, ale Řekové nekrotí svůj apetit k životu na sekyru.

Přesně před deseti lety se řecký dluh k HDP přehoupl přes 150 procent. Ekonomové z Mezinárodního měnového fondu varovali před tím, že už hranice 120 procent je kritická, navíc nás všechny sužovala globální recese a zjistilo se, že Řekové jsou významně kreativní, co se národních ekonomických statistik týče.

Málokomu se chtělo věřit, že Řecko brzy nezbankrotuje, a tak se mu půjčovalo extrémně draze. To je přirozené, takhle dluhopisy fungují. Dává smysl, že si nejlevněji na svět půjčuje švýcarská a německá vláda, ale investoři chtějí masivní příplatek za riziko u Venezuely či Argentiny. Po finanční krizi se tak před téměř deseti lety výnos u desetiletého řeckého dluhopisu dostal nad 30 procent.

Dnes je na tom ekonomicky Řecko hůř, než bylo tehdy. Reálně je ekonomika níž, zadlužení není na 150, ale na více než 200 procentech HDP, do toho všeho se země trápí stejně jako my všichni s dopady pandemie.

Přesto všechno poprvé v historii spadl pětiletý řecký dluhopis do záporných hodnot. Jinými slovy investoři jsou ochotni nést ztrátu, jen aby mohli půjčit řecké vládě. Vládě, která má v zádech jednu z nejhůř šlapajících ekonomik v Evropě.

Řecko se tak přidalo do klubu zemí, které si na záporný výnos dluhopisů mohou sáhnout. Postavilo se vedle Švýcarska, Německa či Japonska, což jsou země, které mají spolu s Řeckem jednu věc společnou. A ta jediná vysvětluje, proč je vůbec takový ekonomický zázrak možný. Je to centrální banka, která aktivně dluhopisy nakupuje.

Evropská centrální banka (ECB) se dlouho zdráhala nakoupit řecké dluhopisy, ale s úderem prvního lockdownu své pravidlo porušila a začala nakupovat i dluh předluženého Řecka. Jakmile k tomu přistoupila, okamžitě výnosy desetiletého dluhopisu spadly ze čtyř pod jedno procento. Lepší důkaz vlivu centrálních bank není potřeba hledat.

Na soukromém trhu by řecká vláda už dávno zbankrotovala. Místo toho dnes zažívá dluhový zázrak. Je po Japonsku dlouhodobě druhou nejzadluženější zemí světa s chronicky nezodpovědnými vládami, přesto si užívá dokonalou důvěru investorů. Není divu, když tím investorem je instituce, která nemůže zbankrotovat. A ostatní investoři moc dobře vědí, že kdyby se Řecko dostalo do problémů, ECB jej zachrání.

Už se nespoléháme na německé daňové poplatníky, že nakonec v nejhorším dluh zaplatí. Dnes je jistotou centrální banka. Je to ještě o kousek větší jistota, protože německý daňový poplatník neumí vytvářet peníze z ničeho, ale musí chodit do práce.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video