Technologické firmy dostaly pořádnou facku

Microsoft

Microsoft Zdroj: Pexels

Každá z velkých technologických firem ztratila stovky miliard na hodnotě. Stačilo pár měsíců a Microsoft odepsal 700 miliard dolarů, Facebook 600 miliard dolarů, a dokonce i Apple, který se bránil propadům relativně úspěšně, ztratil zhruba 200 miliard dolarů. V procentech jsou to ohromné sumy. Jen od začátku roku je to 19 procent u Applu, 26 procent u Microsoftu a 67 procent u Facebooku.

Nenajdete velkou technologickou firmu, která by rostla. Vypadá to jako jasný konec technologické bubliny, někteří dokonce mluví o návratu k bublině z přelomu milénia. Jenže teď opravdu nejde o konec odvětví, je to jen symptom všeobecného marasmu na finančních trzích.

Ve světě rostoucích úrokových sazeb to není nic překvapivého. Dokud byly sazby nízké, výnosy v ekonomice byly u nuly a technologické firmy těžily ze spekulace na dlouhodobé zisky a z akvizic napříč odvětvími. Nemělo by nás překvapovat, že Mark Zuckerberg z Facebooku přejmenoval svou společnost na Meta a vrhl se do daleké budoucnosti života ve virtuálním metaverzu. Při nízkých sazbách je to možné.

Jakmile ale sazby prudce vzrostly, investoři chtěli výnosy a technologické firmy dostávají facku. Investoři potřebují vyšší zisk, jinak tlačí dolů na cenu tím, že svá vlastnická práva ve formě akcií prodávají. A spousta technologických firem tím trpí. Navíc technologické firmy padají z vyšších cen, takže návrat na nižší hodnoty opticky vypadá jako větší problém.

Vyšší sazby a tlak na ziskovost se projevují všude. Tlačí na propouštění, na omezování nákladů, na méně akvizic a na obecné zkracování investičního horizontu. Zastavila se i celá řada vstupů na burzu, která byla pro majitele technologických firem velmi lákavá v době vysoké poptávky, ale nyní by to vyneslo jen zlomek tehdejších peněz. Nově zalistované americké firmy spadly za rok o více než polovinu, u technologických jsou to dokonce dvě třetiny. Nedává příliš smysl vstoupit na burzu a vybírat kapitál od široké veřejnosti v době, kdy ve Spojených státech dokonce klesá množství peněz v oběhu.

Do toho všeho jsou na sazby citlivé zejména dlouhodobé investice, přičemž jsou to hned po farmaceutických firmách právě technologické firmy, které mají největší podíl výzkumu a vývoje na příjmech, a to dokonce až dvakrát tolik, než kolik investuje například automobilový průmysl. Technologické firmy utratí více než desetkrát více za výzkum a vývoj než za reklamu. Učebnicovým příkladem je opět Meta, která se celá přebalila na firmu investující do vytvoření dokonce úplně celého nového světa. I v dobách nízkých úrokových sazeb to bylo odvážné, dnes je to odvážné a zároveň drahé.

Opravdu to v lecčem připomíná splasknutí technologické bubliny z přelomu milénia, ale realita je mnohem nudnější. Většině technologických firem v pandemických letech nahrávaly lockdowny a levné peníze. Návrat do offlinového světa a vysoké sazby jen krutě, ale spravedlivě korigují ceny směrem dolů.

Bavíme se ale o firmách, jež jsou často ziskové a dodávají už dlouhé roky produkty, které poptáváme. Sociální sítě, streamovací služby a počítačový software nejsou slepé uličky, jen krotíme valuace firem, které za nimi stojí. Výjimkou mezi velkými technologickými hráči může být Meta, která se vydala na úplně novou cestu, a někteří více pozornosti věnují například elektromobilitě. Technologický sektor umí rychle růst, ale ve špatných časech zase rychleji padá. A současné časy skutečně špatné jsou.