Dušan Kütner: Krymské války v Česku

Proruští obyvatelé Krymu oslavují výsledek referenda o připojení k Rusku

Proruští obyvatelé Krymu oslavují výsledek referenda o připojení k Rusku Zdroj: CTK/AP

Výsledkem referenda o odtržení Krymu a připojení k Rusku je mimo jiné i rozhodnutí přejít od 30. března na moskevský čas, neboť dosud je na Krymu o hodinu méně. Člověk se přitom nemůže zbavit pocitu, že moskevský čas již na Krymu nastal před pár týdny, a to bez referenda.

Ukrajina by tak nyní mohla adekvátně zareagovat připojením k času převažujícímu v Evropské unii. Tím by vznikla mezi Evropu a Moskvou dvouhodinová časová prodleva symbolicky znázorňující propast mezi oběma částmi světa.

Jedno referendum by bylo zajímavé i v Česku – hlasování obyvatel Havířova o záchraně či demolici tamního vlakového nádraží postaveného v odborníky ceněném bruselském stylu.

Magistrát se totiž vyjádřil, že chce demolicí vyjít vstříc „většině obyvatel“ a prostor před nádražím opravit. (Přeloženo: ve spolupráci s ČD budovu zbourat a postavit uniformní prosklenou zastávku za 200 milionů, hlavně že na to přispěje Evropská unie). Autor těchto řádků, havířovský rodák, by tu většinu chtěl vidět.

Bitva o Krym je také válkou informační. Tu léta vedou s firmami i tuzemští novináři. Jeden pivovar tak melduje „zvýšení výstavu“ v podobě nárůstu o 0,09 procenta, což je na úrovni statistické chyby. Jistý výrobce aut zase hlásá něco o úspěšném naplňování růstové strategie ve chvíli, kdy mu klesl zisk i počet vyrobených vozů. Co bude dál – „negativní zisk“, jak kdysi nazval ztrátu jeden z píáristických kouzelníků?