Myšlenka vymáhat poplatky za použití Havlova jména je ale i přesto natolik absurdní, že by se mohla stát námětem nějaké jednoaktovky s havlovským názvem Zpoplatnění. Doufejme jen, že se teď nepřihlásí o desetitisícové poplatky dědicové Masarykovi, Benešovi, Rašínovi či Komenského. To by asi většina obcí neutáhla a vyhlásila bankrot.
Cyklisté se prý dostávají do přízně ministerstva dopravy. Dočkat by se tak mohli vlastních průtahů či ulic s absolutní předností. Snad je to dobrá zpráva i pro pěší. Letitou propagací cyklistiky ve městech totiž mnohé vyzábliny ve strakatých dresech získaly pocit nadlidí, pro které neplatí žádná pravidla.
Nejezdí po drahých cyklostezkách, protože je přece obsadili pejskaři, maminky s kočárky a bruslaři se sluchátky. Nerozlišují, zda se řítí po pruhu určeném pro cyklisty či pro pěší, ačkoli obrázky na asfaltu hovoří jasně a rozpoznat je se učí v první třídě.
Léta si stěžovali na aroganci řidičů, ale když sami dostali status bojovníků za vlastní zdraví, chovají se často stejně bezohledně. Problémem tak není ani nedostatek cyklotras jako neschopnost cyklisty i chodce přimět, aby používali cesty určené pro ně. A žádné jiné. Pokud by se to podařilo, plány úřadu by měly smysl.
