Stručně řečeno, šéf Agrofertu by chtěl mít pod svými křídly plnohodnotnou policii. Tvrdí, že změny by měly nastat až od roku 2018, takže nejde o jeho osobu. To je ale klasická licoměrnost. Celní kvazipolicie je totiž pevně spjata s Robertem Šlachtou.
A toho se současným ministrem financí poutají dlouhá léta spolupráce při likvidaci Babišových obchodních konkurentů. Vztah již začal ohrožovat samotné principy právního státu; vše vyvrcholilo Babišovou hysterickou reakcí na policejní reorganizaci. Šlachta v ní nezvládl svůj part a nakonec se postavil mimo hřiště.
Neloajální chování, politizace, ale i naprosté manažerské a profesní selhání, to vše by jej mělo navždy diskvalifikovat pro jakoukoli práci, během níž dochází k zásahům do občanských práv. Pokud to někdo odmítá vidět, pak očekává od Šlachty něco úplně jiného, než je dodržování zákona.
A jestliže Babišova spolupráce se Šlachtou fungovala i v době, kdy miliardář „pouze“ budoval své impérium, proč by neměla fungovat dál, i kdyby se Babiš nakrásně odporoučel z ministerské židle? To, jak se Babiš urputně snažil, aby právě Šlachta vybudoval daňovou policii, a to i za cenu znásilnění služebního zákona, tyto obavy jen prohlubuje. Je jedno, zda bude Šlachtu využívat jako ministr, nebo jako konfident.
Už dnes smí u spotřební daně a DPH Celní správa využívat odposlechy i sledování. To jsou Šlachtovy oblíbené hračky. Už v minulosti ukázal, že je schopen je nadužívat i zneužívat. Stačí připomenout intimní a s případem nijak nesouvisející odposlechy, které šlachtovci přitáhli před soud v případě Jany Nečasové, ačkoli je měli ze zákona zničit.
Uzurpování pravomocí
„Protimafiánský útvar“ si pod Šlachtou uzurpoval i proti příkazům policejního prezidenta pravomoci k vyšetřování trestné činnosti, která mu nepříslušela. To dává tušit, co by se odehrávalo, kdyby Babišovi jeho záměr s celníky prošel. Úniky z vyšetřování kauz, na nichž má Babiš zájem, do jeho médií jsou už skoro každodenním jevem.
Co by se stalo, kdyby v rámci vyšetřování daňových podvodů narazil Šlachta na jinou trestnou činnost? Předal by případ policii, anebo by vyšetřoval dál, jako by se nechumelilo? A nestalo by se vyšetřování údajného daňového deliktu záminkou k vyšetřování něčeho úplně jiného, něčeho, na čem má zájem jeho kmotr?
Zapomenout nelze ani na roli státních zástupců, kteří dali opakovaně najevo, že nikomu jinému než Šlachtovi nevěří. Delegovali by mu k vyšetřování případy, které by si potřebovali patřičně „ošetřit“? Rozšíření pravomocí pro celníky by za jiných okolností mohlo být tématem k odborné diskuzi. Se současným obsazením by to ovšem byl hazard ohrožující základy právního státu.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
