Když už si Madrid začínal myslet, že se může opět nadechnout, finanční trhy si usmyslely pravý opak a vystřelily výnosy španělských dluhopisů blízko rekordních hodnot od vzniku eura. Úroky, které španělská vláda musí platit, nadále zůstávají vysoko nad dlouhodobě udržitelnou hladinou. Investoři již spekulují, že země z Pyrenejského poloostrova bude potřebovat finanční záchranu v plném rozsahu, stejně tak jako před ní Řecko, Irsko a Portugalsko.
Přitom se vše zdálo ideální. Summit Evropské unie na konci června skončil pro Španělsko téměř dokonalým výsledkem, alespoň teoreticky. Nakonec ale návrh na přímou rekapitalizaci bank a možné intervenování na dluhopisovém trhu přinesl finančním trhům jen krátkodobou úlevu. Prvotní optimismus byl rychle rozprášen nesouhlasnými komentáři nizozemských a finských politiků, podle kterých musí Madrid nést zodpovědnost za půjčky v hodnotě sto miliard eur na záchranu tamního bankovního sektoru.
Navíc přímá rekapitalizace bank Evropským stabilizačním mechanismem, novým unijním záchranným fondem, bude možná až poté, co se Evropská centrální banka (ECB) ujme funkce dohledového orgánu nad unijním bankovním sektorem, což je jeden z kroků na cestě k takzvané bankovní unii.
„Teoreticky by k převzetí role dohledového orgánu mělo dojít na konci letošního roku, ve skutečnosti to potrvá o mnoho déle, pokud k tomu vůbec kdy dojde,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Nick Gartside ze společnosti JP Morgan Asset Management.
„Pokud bude nakonec Španělsko dotlačeno k zaručení se za půjčky tamním bankám, pak se na posledním summitu nic nevyřešilo. Nepovedlo by se mu rozbít vazby mezi vládami a bankami,“ dodal Gartside.
